Díky Bohu

Před chvílí jsem si přečetl, že se Haydn vždycky uchyloval k svému růženci, když mu nešlo skládat, a prý to byla úspěšná terapie. A na konci každé své skladby do rukopisu nezapomněl vepsat poděkování Pánu Bohu.

Já jsem se včera modlil před cestou naší neteřinky do Motola, kde jí měli vyšetřit ledviny – resp. jednu, z druhé zbyl jen pahýl. No a ta jedna, co přežila, na tom po porodu nebyla valně. Vypadalo to na dialýzu, což není legrace. Já sám mám jednu ledvinu, takže jsem o té věci dostatečně zpraven. Včerejší vyšetření mělo podat zprávu o zřejmě se horšícím stavu zbylého orgánu. A opravdu ho potvrdilo. Jenže se stal zázrak. A já to teď jdu roztroubit, protože věřím, že zázraky se nedají zakřiknout. Našla se ještě třetí ledvina, kterou v Motole při předchozích vyšetřeních přehlédli, a která je podle všeho úplně zdravá. Rozum to nebere, ale já to beru. Laus Deo!