Večer na pavlači

Jaroslav Seifert

...
nebe je plné hvězd
a pod hvězdami na všecky rány, na všecky rány nějaký balzám jest
...
Vždyť krásy je nám třeba jak lásky, vody a chleba,
abychom, plni jí, všecko konali krásně,
aby milenci mohli říkati milenkám krásná slova
a básníci psáti své básně.
...

(z prvotiny Město v slzách, 1921)
...

Divadelní prázdniny

V červenci a srpenci mají divadla obvykle prázdniny. A jelikož tento soběpisník má v podtitulu "režisérský", tak budou po tyto dva měsíce přípěvky opravdu velmi skromné. Ne že bych zažíval nějakou soukromou okurkovou sezónu, ale není nad klid bez IT. Divadlo Navenek vyhlásilo prázdniny až po Janu Husovi, jelikož 5.-6. července probíhaly tzv. Hasištejnské hradní hrátky, letos zase o něco lepší než loni. Pan Skotek tam opět balil ženské. Před tím jsem byl oslavit Mozartův rok na Bertramce, uvnitř mě zaujal asi jen strop, ale zahrada u Dušků je jedním z nejhezčích míst v Praze. 3. července jsem si trochu zazávodil na kole na nově otevřené cyklistické stezce za kadaňským stupněm. Včera jsem si byl rovněž za stupněm zajezdit na koni (pravdu díc, jen teoreticky; povozil se ale synovec Vítek, kterého tu máme na převýchovu). Byl jsem také na Žižkově v kostele sv. Prokopa a pak už po stopách Jaroslava Seiferta, s nímž letos hodlám trávit léto. V září bych pak chtěl zorganizovat takovou skromnou vzpomínku na tohoto básníka k 20. výročí jeho úmrtí. Včera mi přišel novoroční tisk Romance o králi Václavu IV. (vydaný v prosinci 1949) s podpisem autora a kresbou Karla Svolinského. To, co mi ale dělá největší radost, si nechám pro sebe. A ještě bilance: následující verše z díla Jaroslava Seiferta budou 300. článkem tohoto soběpisníku, který byl asi 7,5-tisíckrát čten (z toho cirka tisíckrát mnou, abych dostál názvu "soběpisník", jenž vynalezl Jiří Nebeský).

Bývalá 4.B

Šel jsem včera po náměstí a najednou potkám bývalou 4.B, předchůdkyni mé 4.B, a že prý mají sraz. Protože jsem měl ještě chvilku čas, zašel jsem s nimi pořídit pár fotek a později večer jsem jim ještě přivedl paní třídní... A tak především pro ně je tato fotogalerie (fotky jsou neupravené).
...

General hangover

Pod dnešní datum jsem nedávno na wikipedii vložil odkaz na tzv. chuchelskou bitvu. Někdo se pokusil moji snahu zpochybnit a heslo smazal, zřejmě jako nedůvěryhodné nebo méně významné než třeba požár divadla Globe v roce 1613 nebo francouzskou anexi Tahiti v roce 1880. Ovšem nedal jsem se a dnes ho tam vložil znovu, protože považuji tuto událost našich dějin za stejně světově významnou jako třeba objev uhlí na Vancouverském ostrově v roce 1850 nebo porážku Anglie od Spojených států na Mistrovství světa v roce 1950. Navíc je to dnes 125 let, takže celkem významné výročí.

Chuchelská bitva se odehrála 29. června 1881 před rozdělením Karlo-Ferdinandovy univerzity a byla to vlastně rvačka mezi českými a německými studenty. A jak dopadla? "Výsledkem chuchelské bitvy bylo několik lehčích zranění a všeobecná kocovina."

Naše divadelní sdružení Navenek chystá přesnou rekonstrukci chuchelské bitvy v noci z 5. na 6. července v rámci tzv. Hasištejnských hradních hrátek.

Několik vět

V roce 1989 byl 29. června zveřejněn text Několika vět. Rudé právo mobilizovalo a na jeho článek Kdo seje vítr, chodily reakce tohoto typu:
My, zasloužilé funkcionářky Českého svazu žen okresu Chrudim, jsme se dnes sešly, abychom se blíže seznámily s jednáním a závěry sjezdu ČSSŽ, které chceme prosazovat ve svých organizacích i na pracovištích, v duchu přestavby a demokratizace naší společnosti. Odsuzujeme různé skupiny a jejich štvavé pamflety, kterými se snaží narušit naše budovatelské úsilí. Naše společnost dala během uplynulých dvaceti let každému možnost dokázat prací pozitivní postoj k socialismu. Co chtějí D. Kolářová a další? Dala jim málo naše společnost? Funkcionářky ČSŽ okresu Chrudim Rudé právo, 3. 7. 1989

Kdo chceš přičichnout k atmosféře doby, dej si čouda.

Sedm kulí jako v Sarajevu

28. června 1914 byl spáchán atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este. Tuto sarajevskou událost rád vyprávím studentům, protože si na ní lze dobře uvědomit, jak náhodně vypadají dějinné události, přestože jsou třeba plánované. Jak krásně bizarní je představa Gavrilo Principa, jak si v bufetu u Morice Schillera kupuje sušené fíky a sendvič, při placení jukne od kasy za výlohu a ejhle koho to nevidí v couvajícím voze? Že by Franz Ferdinand s chotí? "Drobný si nechte, já musím." A vyběhne ven vypálit pár ran na následníka trůnu.

Před časem jsem získal unikátní pohled sarajevského Latinského mostu, u kterého se vše odehrálo. Je to pohled z roku 1913, a tak jsem neváhal a na wikipedii udělal mostu heslo i s obrázkem, určitě si ho zasloužil.

A kolik že bylo těch kulí vysázenejch v Sarajevu? Byly jen dvě, ale dvojka v kartách není a spojení "dvě kulky" zní samo o sobě dost blbě, takže i v hodinách radši zůstávám u té karty, která, když je trumfová, zabije nejen arcivévodu, ale třeba i žaludskýho krále.

P.S.

Náš pan režisér a bývalý představitel role Sira Olivera se ocitl na titulních stranách bulváru. Několik svědků potvrdilo, že se poslední dobou často vyskytuje ve Smetanových sadech, kde pod rouškou komedianta obtěžuje kolemjdoucí pejskařky. Jde většinou o mladé dívky (nezřídka panny), které pomocí replik z Rostanda a Shakespeara chytá do svých tenat. Potom se snaží je osahávat. Našemu reportérovi se podařilo vyfotografovat jej in flagranti (snímek jsme již poskytli MV ČR a zde jej zveřejňujeme jen pro otrlejší povahy).

Záštita

Včera jsem byl v Praze navštívit jednoho laureáta Nobelovy ceny za rok 1965. Očekával mě ve tři hodiny a dokonce mi přišel naproti k výtahu. Na svůj věk nevypadal vůbec špatně. Jednali jsme o spolupráci na našem projektu Bombičky proti bombám a nutno říci, že úspěšně. Brzy podepíšeme smlouvu o poskytnutí záštity. Máme totiž podobné cíle - především pomoc dětem v nejchudších oblastech v přístupu k základnímu vzdělání. Brzy se tedy obmění i naše stránky a začně široká propagační kampaň. Kdo chcete být u toho, sledujte je a hlavně neváhejte. Potřebujeme dárce, spolupracovníky, sponzory.

Sen noci svatojánské

Nějak si nemohu vzpomenout, co se mi zdálo. Ale když jsem si našel pranostiky, tak se ani nedivím.
"Na svatého Jana
noc nebývá žádná."
Zvláště když do rána
byla prochlastána,

chtělo by se dodat. Ale zaujala mě jiná moudrost našich předků: "Od svatého Jana Křtitele běží slunce již k zimě." To mi totiž připomnělo, že jsem kdysi v tento svatojanský čas pln radosti přišel za babičkou a s potěšením jsem jí sděloval, že už brzy budou prázdniny. Babiččina odpověď mi vyrazila dech: "A za půl roku jsou pryč Vánoce!"

Spartakiáda

23. června 1955 začala první celostátní spartakiáda, které se zúčastnilo na půl milionu cvičenců. Zažil jsem ještě nacvičování této propagandistické zhovadilosti, ač sám jsem nikdy nenacvičoval a ostatním to zhovadile záviděl. Líbí se mi freudiánská koláž ze Švankmajerova filmu Konec stalinismu v Čechách, a tak, i když je mírně s hvězdičkou, ji zde poskytuji pro ilustraci (spolu s textem písně Jarka Nohavici, jenž ale radši nechám jen jako odkaz).

Also sprach Physiklehrer

Trochu jsem pátral v oblasti, která pro mě byla polem neoraným, trochu i počítal (když už jsem na základce chodil do té matematické třídy), trochu stahoval a trochu si vymýšlel (ale to se neříká)! Nicméně třeba to někoho zajímat bude.

Kilowatthodina (kWh) je množství vydané energie zařízení o výkonu jednoho kilowattu vykonávaného po dobu jedné hodiny; a protože jeden watt = 1 Joule za sekundu = 1 newton metr za sekundu, pak je jedna kilowatthodina rovna 3.6 megajoulům (1 hodina = 3600 sekund). Kilowatthodiny jsou často používány v souvislosti se spotřebou elektrické energie na domácích energetických účtech. U našich domácností je roční spotřeba průměrně nějakých 3000 kilowatthodin.

Co je také kilowatthodina? Člověk vážící 75kg by musel zlézt petřínskou rozhlednu osmdesátkrát, aby jeho práce dosáhla hodnoty jedné kilowatthodiny, která dnes stojí kolem 3,50 Kč. Takhle bych nechtěl být placen!

A co udělá taková kilowatthodina?

- uvaří snídani, oběd a večeři

- dva dny chladí obsah ledničky

- uvaří 10 litrů čaje

- umyje 12 sad nádobí

- hodinku vysává

- vypere a usuší várku prádla

- pořeže kubík dřeva

- odstředí 1500 litrů mléka

- vyvrtá 1200 děr v 5mm silném plechu

- nechá nás půl dne surfovat po internetu

Velká část domácích a kancelářských elektrospotřebičů odebírá proud i když je vypnutá. Jde hlavně o elektroniku: televize, videa, satelitní přijímače, hi-fi věže, počítače a tiskárny, faxy, kopírky, ale i mnoho druhů lampiček. Jak je to možné? Tyto spotřebiče se vyznačují tím, že mají zabudovaný transformátor, který spotřebovává proud neustále. Vypínač je až "za" tímto transformátorem, který je připojen k síti stále. Spotřeba není příliš velká, 1 až 20 W, zejména moderní spotřebiče již mají spotřebu pouze okolo 1 W. Obvykle je ale takovýchto spotřebičů více a provoz je nepřetržitý - celý den, celý rok... Například vypnutý počítač se spotřebou 20 W spotřebuje za rok 175 kWh. Při ceně elektřiny okolo 3,50 Kč/kWh je to už 600 Kč ročně! Spotřebiče, které nemusejí být ve stand-by režimu (elektronika bez dálkového ovládání) lze vypínat buď vytažením šňůry ze zásuvky, nebo elegantněji společným vypínáním pomocí speciálního prodlužovacího kabelu.

Kudlanka nábožná /i/

Frédéric Mistral (přel. Svatopluk Kadlec)

Dnes za letního odpůldne
jsem zpola bdě a zpola sně
zdřím' na mezi, jak mile je mi,
a mámen snem
mdlou hlavu jsem
tisk' k zemi.

A tu jsem viděl v ječmeně
cos' odrážet se zeleně
na dvouřadovém plavém klásku.
Já ze spánku
zřel kudlanku,
tu krásku!

„Kudlanko krásná,“ řek' jsem k ní,
„ty za své stálé modlení
jsi odměňována prý Bohem.
Prý předvídáš
a radu dáš
též v mnohém.

Rci, přítelkyně, vypověz,
jak moje milá spala dnes!
Co myslí si či dělá nyní?
Má v očích svých
pláč nebo smích,
ach, rci mi!“

Hmyz, na kolenou klečící,
se zachvěl na své metlici,
jež klonila se nad mé ruce,
a křídlo vzpjal
a zamával
jím prudce.

A jeho tenký, tichý hlas
se jako letní vánek třás'
a šelestivě zved' se ke mně
a v ucho mně
vnik' důvěrně
a jemně.

„Já vidím,“ řek' mi, „dívčinu
pod starou třešní ve stínu…
Strom, spouštěje své větve na ni,
svou úrodu,
plod po plodu,
k ní sklání.

A vonné třešně ruměnné
jsou tvrdé jako z kamene
a v lesklém listí pode stíny
tak lákají,
až sbíhají
se sliny.

Těch plodů, jež už dozrály,
tak rudých jako korály,
strom nabízí té dívce švarné
chuť, nach a pel,
žel, třikrát žel,
však marně.

Dívenka vzdychá, cítíc hlad,
chce skáčíc si jich natrhat:
„Proč milý se zde nenahodil?
On na stromě,
v klín byl by mně
je shodil!“

…

A já jsem poté žencům řek':
„Hej, ženci, nechte kousíček,
kde kudlanka přes léto snívá
a pod klasem
na poli svém
se skrývá!“

El mano de Dios

Ne, po lekci němčiny nebude následovat lekce španělštiny. Včera jsem jen koukal na Argentinu s Holandskem a připomnělo mi to, že přesně před dvaceti lety el mano de Dios - Boží ruka - vyřadila ze hry moji oblíbenou Anglii. Včera se nic podobného nekonalo, ani Lionel Messi nepředvedl nic zázračného, i když má prý Boží ruku na kopačkách. Pro ukonejšení mé nefotbalové duše jsem si po bezbrankovém zápase přehrál góly století a myslím, že dnes ve čtyři budu zpovzdálí taky fandit.
...

Ich mache zu Hause Kopfstand.

Občas studentům vyhrožuju, že jednou budu v učebnicích. Světe div se, už je to tady. A možná v učebnici, kterou by málokdo čekal. Němčina mě sice baví (ovšem ne zas tak jako mého spolužáka Houbu, který z tohoto článku bude mít jistě záchvat smíchu), dokonce jsem se dnes prokousával Weltlexikonem z roku 1939, kde mě zaujala hesla Juden, Einstein, Freud apod. a taky mapa Tschekoslowakei, která vlastně takhle vypadala jen 74 dní, ale není to jazyk, v němž bych znal víc než jen pár základních frází typu: Fragen Sie den nächsten Wachmann. Tímto také zdravím naši paní třídní učitelku z gymnázia Majdovou, která se se mnou v tomto jazyce natrápila a nemít Houbu za souseda v lavici, moc by si se mnou nezašprechtila.

Ano, jsem v učebnici německého jazyka. Je to učebnice Spaß mit Max autorek Ireny Lenčové a Petry Pleschinger a já jsem se ocitl v pracovním sešitě třetího dílu. Tedy jsem pro starší a pokročilé, ale jistě okouzlím i mladší a začínající.

Dnes by spíš platila věta: Unser Lehrer ist heute sehr erkältet.

TSCHÜSS!