Sehnal jsem poslední dobou dost zajímavých knížek. O existenci některých jsem ani nevěděl (třeba o dvorské poezii bratra Karla IV. - Václava Lucemburského, hned jsem to přidal na wikipedii, nebo o českém překladu Kladiva na čarodějince, které se sice ve vydání v Levných knihách hemží překlepy a nedoklepy, ale možná i tím vypadá ta knížka ještě surovější; opravdu šílené čtení). Taky jsem si zakoupil Italštinu pro samouky a s pomocí kurzu BBC už umím říct é meravigliosa, což zní mnohem lím než super. Čemu se ale nepřestanu divit je, že německy kalt a anglicky cold je studený, kdežto italsky caldo je teplý.
Nevěděl jsem ani o Knize Zakletý duch, která vyšla v roce 1967 v 12 stech výtiscích a obsahuje překlady z invektiv, pamfletů, dopisů, deníků a bagatel Jonathana Swifta. Mezi nimi je i můj oblíbený Skromný návrh, který čas od času překládám se studenty v hodinách angličtiny. A protože je to asi nejvýznamější satirické dílo historie literatury, doufám, že by se na mě Aloys Skoumal, můj velký vzor, nezlobil (a snad se nebudou zlobit ani držitelé jeho autorských práv), když tuto čast jeho rozsáhlého překladatelského počinu, jenž vřele doporučuji, zveřejním na internetu.
Nevěděl jsem ani o Knize Zakletý duch, která vyšla v roce 1967 v 12 stech výtiscích a obsahuje překlady z invektiv, pamfletů, dopisů, deníků a bagatel Jonathana Swifta. Mezi nimi je i můj oblíbený Skromný návrh, který čas od času překládám se studenty v hodinách angličtiny. A protože je to asi nejvýznamější satirické dílo historie literatury, doufám, že by se na mě Aloys Skoumal, můj velký vzor, nezlobil (a snad se nebudou zlobit ani držitelé jeho autorských práv), když tuto čast jeho rozsáhlého překladatelského počinu, jenž vřele doporučuji, zveřejním na internetu.
