25. dubna 2007

Vrabčák

Když přijel anglický básník Thom Gunn v roce 1974, kdy jsem se narodil, poprvé do New Yorku, viděl tam žebráky na ulicích a od té doby, co se pak přestěhoval, jich přibývalo. Když kolem nich chodím v Praze, občas jsem štědrý, občas jen tak projdu. A jednou možná budu jeden z nich. Thom Gunn zemřel přesně před třemi lety.

(originál zde)

Zima zebe v morku kosti,
Vrabčáka se taky zhostí.
„Nemáte drobný, pane?
Vrabčák je potřebuje, pane!

Musím tu v téhle zimě stát
v děravé košili a pomačkané džísce,
vypadám, že je mi padesát
a přitom je mi třicet.

Smrdí mi nohy, pane, a hrozně bolí,
víno už vyčpělo a stejně bylo kyselé,
budu vám vděčný za cokoli
a pomodlím se v kostele.

Z probdělých nocí mám pod očima kruhy,
celý den prší, pane, a já nemám už co ztratit,
kam podívám se, všude dluhy,
smutkem prý nejdou splatit.

Hoďte mi pár drobných, prosím,
na sladký víno, pane, nebo kapku šery,
v tom cukru v nich je cosi,
co mě vždy rozveselí.

Pak probudím se v nové kůži,
bohatý duchem ve švech pýchou, pane, budu praskat,
stanu se perlou mezi všemi muži,
když budete tak laskav.“

Prošel kolem mě nenápadně.
„Jdi do prdele, zmrde, jsi navoněná sračka!
Doufám, že jednou budeš na dně,
jako je dneska Vrabčák.“
mljt

Stejně si vitriolu naleju do žil

V naší nové hře, která se jmenuje Případ Grendwal, hraju seržanta Slima a jako jedna z hlavních rolí nejen, že se budu muset oběsit na otevřené scéně, ale čeká mě ještě něco mnohem horšího. Budu muset zpívat. Včera na zkoušce jsem ale tento ortel konečně vnitřně přijal, když mi Jane, která se nabídla k hudebnímu doprovodu, přehrála muziku k mé druhé písni, jíž si možná za rok budu zpívat nejen na divadle – „že jsem já vůbec do té služby lez“. Nicméně, sebevraždu budu mít taky natrénovanou, a tak se není čeho bát. Kadaň si bude mít zase pár dní co vyprávět.

<3

23. dubna 2007

22. dubna 2007

Co to je?

(odpověď najdeš zde)
xxx

Koniklec

xxx

Botanická procházka

Začátek výpravy

Tati, mně se chce kakat!
Výstup na kopec.
To jsou výhledy!
"Co to tam máš, Ivane?"
"Nepovídej!"
"No vopravdu... Lííídóóó!"
"To je pohádka!!!" (taky to ještě nevidíte?)

Ano, pochybek severní!

A tohle je možná úplně jinej pochybek...
...no jo, pod lupou je to jasný, dva v jedný lokalitě, to už sakra vzácnost.
Cestou zpátky jsme objevili...
... i jednu vzácnou pampeelišku...
mljt

Kirwitzerovy dny

Nevím, jestli hodnotit Kirwitzerovy dny z pohledu organizátora nebo diváka, neboť to těžko rozliším. Každopádně mě potěšila letošní hojná účast, hladký průběh a milí hosté. Budu teď už vědět, který graf nebo chcete-li obrázek lze nakreslit jedním tahem a kde ten tah začít; trochu víc jsem pochopil Green-Taovu větu (a zjistil, že Green je starej jako moje mladší sestry); kochal jsem se záběrem na alej baobabů na Madagaskaru; žasnul nad přechodem Tadeáše Haenkeho přes Jižní Ameriku, aby stihl loď, která mu v Evropě ujela; už vím, kolik je na světě popsaných rostlin a že sám Linné jich zvládl zařadit něco přes devět tisíc; zaujala mě Descartova myšlenka, že zvířata jsou mechanické věci – tedy, když kopnete do kočky a ona zaječí, je to podle tohoto zakladatele racionalismu stejné, jako když šlápnete na měch od varhan – brrr; večerní představení mělo hodně diváků a spokojenost byla cítit z podia i z hlediště; dnes jsem byl mile překvapen, kolik lidí zajímal Buddha a Kristus, lidem asi chybí kostel nebo co?;) překladatel Diamantové sútry nám přiblížil prázdnotu a získal zásluhy stejně jako jeho posluchači – čímž jsme si všichni trošinku vylepšili karmu; malgašské reálie jsem vnímal napůl, protože jsem se věnoval neustálému umravňování diaprojektoru, který se mnou zápasil jako nezkrotný býk; na závěr mě moc pobavila botanická procházka na Rašovické skály, ale o tom dále.

Docent Klazar, jenž pochází z mých rodných Loun, mj. představil Leonharda Eulera, největšího matematika všech dob.
Účastník několika expedicí na Madagaskar Pavel Hošek z redakce Vesmíru nám dal nahlédnout do tajů madagaskrské flóry a fauny.
Chameleon
Poněkud drobnější chameleonek
Alej baobabů
Lemur
Doc. RNDr. Jan Kirschner, CSc. povídal nejdřív o herbáři a potom o Carlu Linném a nešetřil při tom vtipem hodným předsedy Botanického ústavu Akademie věd ČR.
Něco pro nás Kadaňáky.
Paní Kirschnerová se stará o centrální herbář ČR.
I letos přišel na řadu Jára da Cimrman.
Prof. PhDr. Josef Krob, CSc. vyrovnal časový skluz a začal jen o minutu později.
Na scénu se dostali i roboti.
Kdo by dneska četl básně?

Ukázka ze hry


Tak praví Diamantová sútra

Příjemné diváctvo
Madagaskarská expedice
Rašovická expedice (více zde)
mljt

20. dubna 2007

Ano?

Vladimír Holan

„Nevím, jak dlouho se tam zdržím,
ale nejistota je dobrá!“ řekla jste
odcházejíc, aniž jsem věděl kam…
Ano, vy v nejistotě spoléhající
na sebe, a já v zahanbení,
které neztrácí na síle,
protože nemůže vyjít ze sebe…

Při vyšším pokušení otázky:
zda nikoli kde, ale na koho čekáme
a co by mohlo být – je to čas,
který, aniž může jinak, snižuje hlas
asi jako hrad, který by nebyl na skále,
nebo jako zámek, který by byl bez parku…

Ne, není dlouhých snů.
Vrátíte se ke mně tak,
abych zase nepochopil?
mljt

Kvítek

Byl jsem se dnes podívat na Kvítku. Jezdil jsem s tímhle souborem každoročně na soustředění do Panenský Tejnice a moc mi to dalo – a taky vzalo, bohužel, mluvím o kamarádce. Novej Kvítek navázal na to, co v něm bylo kdy pozitivní, holky byly usměvavý a zářily nadšením. Žíla, jak se říká sbormistrovi, taky spokojenej, a tak jsem odcházel s povznesenou jarní náladou vstříc zítřejším vědeckým dnům. Měl jsem foťák, a tak jsem s ním poprvé zkusil něco natočit.

(další ukázky z koncertu v kostele Stětí sv. Jana: 1, 2, 3, 4)
mljt

19. dubna 2007

Pozvánka na Kirwitzerovy dny

Z Deníku Chomutovska:

Již třetím rokem se v Městském muzeu v Kadani koná víkend vědeckých přednášek pro veřejnost s názvem Kirwitzerovy dny. Oproti minulým ročníkům, které se konaly v červnu, proběhne ten letošní již tento víkend – 21. a 22. dubna. Každý ročník je věnován několika různým vědním oborům, které v tom kterém roce slaví nějaké významné výročí. Letos slaví 300. výročí narození hned dvě významné osobnosti vědecké historie – matematik Leonhard Euler a otec botanické taxonomie Carl Linné. Sobotní program tedy bude věnován některým věčným problémům matematiky jako jsou prvočísla či teorie grafů, odpoledne bude věnováno osobnosti Carla Linné, představení herbáře jako nejstarší dokumentační metodě v biologii, fauně a flóře Madagaskaru a podobně jako loni nebude opomenuta ani postava českého genia ve všech vědních oborech, Járy Cimrmana. Protože letos mají svá kulatá výročí i dva spisovatelé z trojlístku nejslavnějších sci-fi autorů (Robert A. Heinlein by oslavil 100 let a Arthuru C. Clarkovi je letos 90), bude sobotní večer patřit právě tomuto literárnímu žánru. Kromě přednášky proběhne od 19hod. v Orfeu i divadelní představení podle románu Raye Bradburyho 451˚ Fahrenheita v podání kláštereckého souboru Zdrhovadlo, které s ním nedávno postoupilo na celostátní přehlídku amatérských divadel. Nedělní program bude věnován buddhismu a po kulturně-antropologické přednášce o Madagaskaru se mohou zájemci vydat na botanickou vycházku na Úhošť. Mezi významnými vědci, které se akce zúčastní, nebudou chybět takové kapacity jako např. Prof. PhDr. Josef Krob, CSc. z Masarykovy univerzity v Brně či ředitel Botanického ústavu Akademie věd Doc. RNDr. Jan Kirschner, CSc. „Jsem také rád, že se svými dvěma cestopisnými přednáškami přijede Pavel Hošek, hlavní člen expedice Lemuria a velký odborník na Madagaskar, a také Jiří Holba, překladatel Diamantové sútry do češtiny,“ dělí se s námi o své pocity Jan Losenický, který za kadaňské gymnázium celou akci organizuje. Právě před sto lety, v roce 1907, byl v jedné jeskyni v Číně objeven výtisk Diamantové sútry, který je dodnes nejstarším tištěným dokumentem v historii z roku 868 n.l., tzn. o více než půl století starší než Gutenbergova bible. „Kromě zástupců vědeckých ústavů a univerzit přednesou své příspěvky i učitelé z kadaňského gymnázia,“ doplňuje Losenický, který se sám zúčastní se srovnávací přednáškou o dvou velkých osobnostech filozoficko-náboženských systémů, Buddhovi a Kristovi. Vstup na všechny přednášky i na divadlo je zdarma. Celý cyklus přednášek se odehraje v refektáři františkánského kláštera v Kadani.


Pozor nálet!

Hřbitovní kvítí VI





mljt