13. října 2024

Po nás potopa

V posledních desetiletích se lidstvo setkalo s řadou výzev spojených s klimatickými změnami, které ohrožují stabilitu našeho životního prostředí. Různé antropogenní aktivity, jako je odlesňování, urbanizace a intenzivní zemědělství, zvyšují množství skleníkových plynů v atmosféře a redukují přirozené uhlíkové zásobárny, což vede k akceleraci globálního oteplování. Zvyšující se teploty způsobují tání ledovců, poslední alarmující zprávy zazněly z Antarktidy a Grónska, což má za následek zvýšení mořské hladiny. Tento jev představuje významnou hrozbu pro nízko položené pobřežní oblasti a ostrovy. Tání permafrostu také v arktických oblastech uvolňuje do atmosféry skleníkové plyny, které dále zesilují efekt globálního oteplování.

Antarktida bez ledu

Ačkoliv tyto změny představují vážnou hrozbu pro lidstvo a mnoho pozemských ekosystémů, možná to není konec příběhu pro život na Zemi. Z vyšší perspektivy, i pokud by došlo k dramatickým změnám, které by ohrozily naši civilizaci, příroda už si několikrát našla způsob, jak vytrvat a dokonce posílit. Po velkých masových vymíráních, se život vždy zotavil a přišel s lepší formou. Jako když na konci permu došlo k největšímu zlomu v historii života na Zemi a pravděpodobně sopečná katastrofa vyhladila přibližně 90 % všech druhů. Následná obnova biodiverzity trvala miliony let a nastartovala éru dominance plazů a později dinosaurů v mezozoiku. To, jak po dopadu asteroidu, který znamenal konec dinosaurů, přišli savci a později i lidé, kteří se stali dominantní formou života na Zemi, se učí děti od malička. A přece málokomu dochází jasný důsledek. 

Více než 70% kyslíku produkuje fytoplankton, mořské řasy a další vodní fotosyntetizující organismy

Pokud přijde nové potopa světa, která už jen tak neopadne, žádný Noe lidstvo nezachrání. Fytoplankton, který produkuje většinu kyslíku na naší planetě, by mohl nadále podporovat bohaté mořské ekosystémy a zajišťovat dostatek kyslíku pro mořské savce. Pak by další kapitolu života na Zemi mohli převzít delfíni. Tito mírumilovní obyvatelé oceánů, kteří prokazují vysokou úroveň sociálního chování a komplexní komunikaci, by možná mohli vytvořit nové formy společenského uspořádání a rozvíjet svou vlastní kulturu. Třeba by na jejím konci nebyly kazetové pumy, biologické zbraně, fosforové bomby, yperit, anthrax, geneticky modifikované viry, e-cigarety, fast food, instantní nudle, energetické nápoje, anabolické steroidy, reality show, spotřebitelské úvěry a fidget spinnery.

Zatímco v knize "Stopařův průvodce po Galaxii", Douglase Adamse moudřejší delfíni opouštějí planetu před její zkázou, ve skutečnosti by tito elegantní mořští savci nemuseli utíkat do vesmíru, ale mohli by po naší dobrovolné sebedestrukci převzít prázdnou a tichou planetu. Představa, že by delfíni mohli na Zemi přinést její lepší správu a vyšší civilizaci, ukazuje nejen na neomezené možnosti evoluce a adaptace v přírodě, ale hlavně dodává naději, že všechno dobře dopadne i bez ohledu na lidský rod.