Začetl jsem se v noci do Modré, nikoli zelené planety a ač je spíchnutá horkou jehlou (ono to v tom tempu prezidentování ani jinak nejde; a v knize je to přiznané), v mnoha ohledech kniha donutí k zamyšlení. Hlavní filosofická báze této brožury je, že „neexistuje žádný předem daný optimální stav světa, který máme povinnost chránit“, protože „celé dějiny naší planety… jsou předmětem permanentního procesu změn“. Klaus cituje z článku Karla Kříže:
„Kdo je zodpovědný za zmizení ledovců ze Šumavy a Krkonoš? Lid popelnicových polí?“
Protože tohle období jsem nedávno probíral v prvních ročnících, tak bych asi měl namítnout, že za konec würmského glaciálu pravděpodobně může hromadný odchyt mamutů na Věstonicku… Lid popelnicových polí je zodpovědný spíše za vyhubení 80% suchozemských plžů na našem území.
Dnes jsem na podobný problém narazil při probírání stavu objektů mého budoucího povolání, kde se často budu potýkat s památkáři. Tito jistě erudovaní pánové si myslí, že historie se zastavila v určitém bodě (pokaždé trochu jiném), který je potřeba chránit a nedopustit změnu, aby lidé věděli, jak to v onom bodě v historii vypadalo. Není to ale špatné pojetí historie? Barokní zahradu v Českém Krumlově prý „hyzdí“ moderní otáčivé hlediště. Ale nehyzdí náhodou barokní zahrada renesanční zámek. A není barevný renesanční zámek náhodou příliš „komerční“ kulisou gotického kostela sv. Víta v podhradí? Josef Mocker očistil Karlštejn od baroka tak, že zmršil i původní gotiku, ale koukat se na to dá, tak památkáři mlčí. Na chobotnici na Letné se koukat nedá, ovšem jsou to Future Systems a jestli se to většině těch, co o tom rozhodují, bude líbit, tak s tím nikdo nic nenadělá (ani památkáři), a budeme se na to koukat všichni. Mnohá rozhodnutí nejdou vzít zpátky, to se vidí i na té naší maloměstské scéně. Pořád platí, dvakrát měř, jednou řež. Ale platí i to, že i dvakrát změřené nemusí být pravdivé, přestože je to zanesené do tisíce tabulek, píše se o tom i v učebnicích a maturanti to už léta opakují.
„Kdo je zodpovědný za zmizení ledovců ze Šumavy a Krkonoš? Lid popelnicových polí?“
Protože tohle období jsem nedávno probíral v prvních ročnících, tak bych asi měl namítnout, že za konec würmského glaciálu pravděpodobně může hromadný odchyt mamutů na Věstonicku… Lid popelnicových polí je zodpovědný spíše za vyhubení 80% suchozemských plžů na našem území.
Dnes jsem na podobný problém narazil při probírání stavu objektů mého budoucího povolání, kde se často budu potýkat s památkáři. Tito jistě erudovaní pánové si myslí, že historie se zastavila v určitém bodě (pokaždé trochu jiném), který je potřeba chránit a nedopustit změnu, aby lidé věděli, jak to v onom bodě v historii vypadalo. Není to ale špatné pojetí historie? Barokní zahradu v Českém Krumlově prý „hyzdí“ moderní otáčivé hlediště. Ale nehyzdí náhodou barokní zahrada renesanční zámek. A není barevný renesanční zámek náhodou příliš „komerční“ kulisou gotického kostela sv. Víta v podhradí? Josef Mocker očistil Karlštejn od baroka tak, že zmršil i původní gotiku, ale koukat se na to dá, tak památkáři mlčí. Na chobotnici na Letné se koukat nedá, ovšem jsou to Future Systems a jestli se to většině těch, co o tom rozhodují, bude líbit, tak s tím nikdo nic nenadělá (ani památkáři), a budeme se na to koukat všichni. Mnohá rozhodnutí nejdou vzít zpátky, to se vidí i na té naší maloměstské scéně. Pořád platí, dvakrát měř, jednou řež. Ale platí i to, že i dvakrát změřené nemusí být pravdivé, přestože je to zanesené do tisíce tabulek, píše se o tom i v učebnicích a maturanti to už léta opakují.
