† 31. března 1980

Je to 27 let, co (jak píše Magor) podivně odešel básník Holan.

Stále ji vidíš: jako by
ještě na něco čekala,
jako by si ( i když proti
své vůli) chtěla něco
ověřit, něco, co se v ní
zveličilo až k přesvědčení,
že je třeba obrátit se
jakoby až k nikomu,
který, a to právě teď,
dává najevo,
že by se nemělo nic pokazit.
Ale ona náhle, a už ne
na pět palců od osudu,
odešla bez rozloučení,
a to až k zapomenutí sebe sama
a k vědomí, že je milována...

mljt

Krásné jsou Plastiků Pašije

Dnes mi přišla kniha, kterou by mi leckdo záviděl, jelikož je to jeden ze 450 exilových výtisků prvního vydání Magorových labutích písní z roku 1986. Stál jsem jednou s Magorem na záchodě, každý u své mušle, já oblečenej, on nahej. Slavil tehdy v Lounech padesátiny, dneska je mu přes šedesát. Když mu bylo jako mně, seděl zrovna v base za to, že psal texty pro Plastiky. Zde je můj malý výběr pro čtenáře soběpisníku:

V Klášterci nad Ohří na římse
spatřil jsem Pannu v elipse
paprsků zářivých.
Nepomodlit se byl by hřích…

Jenom to Pane vědět chci,
jestli už teď jsem v očistci…

Špatně se skládá elegie
když kolem cucají se pyje
a každý rým je na to chudý
popsat jak kouří si zde údy

Abych zas nepsal výtržnicky
zaznamenám jen sporadicky
jak jeden odsouzený přelíz
druhému zločincovi penis…

Moje lásko – má naděje!
Nic zvláštního neděje se tu
jen večer asi
jak včera na javor v ambitu
přiletí konipasi…

Až se zas vrátím, zasadím
Panně Marii lilii.
Království obou Sicilií
je moje srdce s Tvým.

Podivně odešel básník Holan
na státní útraty pochován
a jejich ústy chválen
v dobách kdy bez pocty je spálen
František Kriegel a navíc – ach –
šakaly z hrobu vyhrabán
na Olšanách Jan Palach

Krásné jsou Plastiků Pašije
jen jeden vidím tam malér
part že Jidáše nepěje
Milan Hlavsa či Daler

mljt

Kterak doktor Faustus studentům Helenu vyvedl

Po chvíli nedlouhé zase k nim vešel, a i hned také po něm za patami královna Helena s chvátáním pospíchala, v takové okrase, že studentové v okamžení ovšem nevěděli, jsou-li sami při sobě či nejsou, tak velice k ní milostí zapáleni jsouce: Kterážto královna Helena měla sukni černou šarlatovou náramně se stkvoucí, vlasy dlouhé až po kolena, zlaté neb žluté barvy, oči černé líbezné, tvář a obličej přemilej, stkvoucí, hlavu okrouhlou, pysky červené a rozínové barvy, ústa maličká, krk bílej tenkej, jako labuť, líčka červená jako nejpěknější růžička polní, postavu spanilou, vysokou a rovnou, summou tak krásná byla, že na všem všudy těle svém žádné ouhony neměla. K nížto ač studentové lásku velikou přiložili, a jí sobě velice oblíbili, však vědouce, že to toliko duch a obluda jest, tu takovou lásku a milost také zase snadně mimo sebe pustili…
/Historia o životu doktora Jana Fausta, 1611/

mljt

Dívčí punk´s not bad /and dead at all/

Na stránkách mých oblíbených Budoárů jsem našel jejich novej klip a včera jsem narazil na jednu dívčí z Ústí. Zní to docela dobře...

mljt

Pašije (podle skutečné události)

Na Květnou neděli 1. dubna 2007 proběhne v Růžencové kapli v Kadani (za farním kostelem na náměstí) již tradiční pašijová hra v provedení divadla Navenek a jeho hostí. Text Pašijí je proti minulým třem ročníkům nový, v některých místech až netradiční. Provedení nebude tak statické jako v minulých ročnících a hlavně obsazení rolí přinese Pašijím zcela nový nádech.

Texty jsou sice většinou autentické, ale rozmanitě jsem je poskládal po vzoru Plastic People of the Universe, jejichž jedna skladba při představení rovněž zazní. Ubude postava Evangelisty, který zastupoval roli vypravěče, a naopak přibude postava Lucifera-pokušitele. Tato postava, kterou jsem vytvořil z neevangelijních zdrojů (zejména Papini a Durych), s cigaretou a bičem (dnes jsem se s ním učil zacházet a pěkně jsem se sešvihal), oblečená do saténové košile a kožených kalhot, provází Krista na jeho poslední cestě a nutí diváka k bezprostřednímu zamyšlení nad podstatou celého příběhu, ovšem nepodsouvá mu nějaký striktní význam. Představení bude doprovázet zpěv a didgeridoo.

Lucifera si do Kadaně přijede zahrát host z uměleckého souboru mosteckého Divadla rozmanitostí Zdeněk Turek (dnes jsme se viděli poprvé a bylo to moc příjemné setkání; kvůli Pašijím zruší své plány na neděli a kupodivu se bičem ani jednou nešvihl - to se pozná profesionál:), Krista bude hrát "ježíšovský" typ a nový člen divadla Navenek Zdeněk Dlask (posila, která přišla právě včas, transfuzní stanice Navenek už delší dobu potřebovala novou krev a Zdeněk je velice příjemný dárce se skupinou 0, Rh-), David Švingr alias Šimon Petr přijede hostovat z Loun, ostatní postavy ztvární vesměs členové divadla Navenek. Přijďte se podívat, určitě to bude stát za to.

...

Čas na Holana

IGITUR II

Ne, už to není čas, je to jen doba
a z oné doby pouhá chvíle.
Jenomže právě v oné chvíli
tvé bytí, které by neriskovalo
celý život, nebylo by bytím. Tvrdě
a nelítostně a daleko od Delf
jsi s otázkami sám a
sám sobě odpověď, aby nic nechybělo
osudu...

mljt

Tři rozhovory

Majitel: Ukradl jsi mi mé mango!
Zloděj: To není tvůj plod! Tvůj plod byl ten, který jsi zasadil do země! Tohle je sice také mango, ale nese jen stejné jméno jako tvé mango. Jde o úplně jiný plod! A ten je teď můj!
/Nagasena/

Jidáš: Buď zdráv, Mistře.
Ježíš: Příteli, učiň jen, k čemu jsi přišel.
/Matouš/

Parmenion: Kdybych byl Alexandr, tu nabídku bych přijal.
Alexandr: Kdybych byl Parmenion, taky bych ji přijal. Ale já jsem Alexandr.
/Plutarchos/

mljtbhžl

Co mi řekl kanárek

Ke svým narozeninám jsem dostal krásnou knihu veršů od Jiřího Ortena. Je tam i tahle báseň:

Jsi cizí. Za tou strašnou stěnou.
Mé vzpomínky. Tam. Pro jinam.
A pro jinde. A na zapřenou.
A k narozeninám.

Jen proč? Ty zpíváš? Počkej na mne.
Snad se to také naučím.
Spal bych. Maminka nevolá mne.
Bojím se. Mlčím. Čím?

Svoboda, myslím. To jsou mříže?
A ty? Co píšeš? Pro jinam?
A pro jinde mé živé tíže?
A k narozeninám?
mljt

Spánek

Pokusil jsem se o překlad jednoho australského básníka, jenž se narodil 27. března 1901. Jmenuje se Kenneth Slessor. Originál je zde.

Dáváš se mi zcela?
Tělo i ne-tělo, smysly i ne-smysly,
ne jako uprchlík, slepě a hořce,
ale jako dítě, bez žádného dalšího přání?
Ano, zcela.

Pak tě tedy vpustím do mého ústí,
unesu a přenesu tajemně až do záhrobí,
vezmu si tě, připustím tě,
natrávím tě, pohltím tě,
v obrovské jeskyni, v mém břiše, očistím tě
stále většími vlnami.
A ty se budeš lepit a šplhat a hřímat
a dřímat tam na tom hloupém místě,
bít tepem mé krve, poslouchat ozvy mého srdce,
které se vznášejí v kostech nad tebou,
rozpuštěný a usazený v neviditelných ventilech
budeš se nořit do mého masa –

až do svítání, do vyhnání, do procitnutí,
do rozpolcení, do rozkročení
nemilosrdných lékařských kleští na život –
bolest a zrada trpkého narození.

mljt

Hřbitovní kvítí V

mljt

Pašije v Kdani:)

<3

Krasobruslení

Koukal jsem s maminkou v neděli ráno na krasobruslení. Je to podle mě nejkrásnější sport. V době, kdy jsem ho nejvíc sledoval, byl mým favoritem pár Gwendal Peizerat a Marina Anissina. Kéž bych uměl něco podobného vyjádřit pohybem. Ale není všem dnům konec, po Velikonocích bych měl jet s juniory z Navenku na čtyřdenní workshop pohybového divadla, kde je hlavním cílem překonat sám sebe. Nebude to na bruslích, ale to co cítím, bych rád dostal z těla ven.

mljt

Elsa

Louis Aragon

Neříkej nic má lásko ať do ticha ta slova zapadnou
Jako kámen který jsem dlouho leštil v dlaních
Do hloubky našeho života
Padá prudce tento těžký kámen
Jen propast na své pouti potkává
Jen trvání má jeho cesta tichem
Jaká hrůza když voda v dálce nezašumí
A kámen se nedotkne hladiny a nezavadí o stěnu
Vesmír je jen čekání a já se chopil tvé ruky
Padá a padá bez ozvěny a marně napínám svůj sluch
Neslyším nic vzdech ani náznak zvuku
Čím dále padá čím víc se hrouží do temnot
Tím rychlejší je noc a tím závrať větší
Je jen střemhlav řítící se tíže
Nepostřehnutelný ztracený zpěv
Uprchlý zázrak snad již dopadnuvší
Ne dosud ne má lásko
Jen nesnesitelný bezměrný odklad
Krutý odklad jistého rozdrcení
...

mljt

Velkovlak

Vyprávěl jsem v divadle nedávno několik epizod z Velkovlaku, teď jsem některé našel a tak se o ně musím podělit. V prvním jde o přejmenování hotelu Ritz na hotel Titz (pro neznalé tits je anglický výraz pro kozy, i když může mít význam sýkorky, ale etymologický vývoj byl zřejmě odlišný; když převáděli skeč do češtiny, užili místo Titz české Prtz), druhý je o onanování (angl. wanking) na pracovišti (bylo to natočeno v době, kdy v Británii zakázali na pracovišti kouřit), no a třetí je klasika, která běžela i po českých mailech - Do you speak English?

Olivie a Pašije

V pátek jsme hráli Olivii Twist, i když v jiném provedení než při premiéře, částečně nechtíce částečně chtíce (ve čtvrtek nám totiž byla znemožněna jediná zkouška, a tak jsme hráli po měsíci jaksi ex abrupto; a pro herce jsem si s jedním z nich a se zvukařem připravil malé překvapení). Diváky (bylo jich na repríze krátce po premiéře 70, což je myslím velký úspěch) jsme ale znovu rozproudili, a tak sice budu mít spousty pichlavých připomínek, ovšem jako režisér jsem celkově spokojen. Večer mě ještě nadchlo, že se mi začínají obsazovat letošní Pašije (jiné než v tradičním navenkovském provedení), které již dosáhly slávy i v přespolí, takže Kristus přijede z Vojnína, Šimon Petr z Loun a Lucifer až z Krkonoš. Letošní Pašije se odehrají v Růžencové kapli na Květnou neděli, 1. dubna v 15hodin.

<3

Turnaj

Na 5. ZŠ v Písečné ulici v Chomutově proběhl zápas I. skupiny XXXVI. Regionálního volejbalového turnaje ke Dni učitelů, v propozicích hezky označené jako „skupina s nejlepší úrovní“. A taky je tam napsáno, že je dovoleno doplnit družstvo jedním mužem ze školy okresu, která nestaví reprezentační družstvo. Toho také využil náš tým, který by bez Petra Konopky z kláštereckého gymplu byl méně než poloviční. Turnaje se v nejvyšší skupině zúčastnily týmy ZŠ Perštejn (městečko s volejbalovou tradicí), ISŠ Údlice, Nelahozevsi (rodiště Antonína Dvořáka), Gymnázia Kadaň s posilou z Klášterce a samozřejmě tým domácích. V této konkurenci jsme obsadili za Nelahozevsí druhé místo, tedy stejné jako loni, kdy jsme skončili za Údlecemi – ty se nám ale letos podařilo rozstřílet, a tak jsme patřičně hrdí, já nejvíce, protože jsem měl za sebou tři hodiny spánku, volejbal jsem nikdy netrénoval a teď hraju pravidelně 2x do roka na turnajích. Docela bych ale hrál častěji, snad se poštěstí.

...