Konečně jsem nalezl hru, do které jsem se zakousnul jak čtenářsky, tak už i režijně. Ač vyznavač Laplaceovského determinismu (jak jsem se dozvěděl od Věrušky), dám totiž na znamení. Už minulý rok jsem tu leckoho unavoval objevem Petra Karvaše, slovenského dramatika, jehož Jizvu mám v plánu nacvičit, hned jak se vrátí Terezka z Budějic. V Brně jsem si koupil dvě jeho další hry: Antigonu a ty ostatní a Absolútny zákaz, ta je v originále.
Jak se mnozí z vás všimli, místo článku jsem před odjezdem do Brna vyměnil starou anketu o stopování za novou. Opravdu to bylo půl hodiny před odjezdem vlaku a já jsem nevěděl, jakou otázku zvolit, abych neujel (v tématu). Nevím proč mě napadla okna, asi proto, že jsme se o tom s Věruškou bavili, a že se v kuchyni pořád promenáduju večer nahej a záclony nemáme. Když jsem tam zadával odpovědi, vzpomněl jsem si, jak jsem v šestý třídě pozoroval moji první velkou platonickou lásku (budoucí Petiho kolegyni), která už chodila do osmičky, potmě tátovým triedrem. Úplně stejně jako v jednom příběhu z Dekalogu Krzysztofa Kieslowského. Málem mi to ujelo! Lístek jsem si kupoval ve vlaku.
V Brně jsem začal číst Absolútny zákaz a když jsem zjistil, že je to o zákazu vyhlížet z oken bytu, omráčilo mě to. A pohltilo. Už po čtyřiceti stránkách mi bylo jasný, že to chci hrát. Rýsovali se přede mnou kulisy, rekvizity, kostýmy, role a režisérské piruety. Hned jak jsem přijel domů, texty jsem nakopíroval a příští týden to rozjíždíme. Tohle je přesně to, na co jsem čekal. Stále aktuální absurdní drama ze současnosti, který se jinak nehraje (vím jen o rozhlasové úpravě s Božidarou Turzonovovou). Knížka má dataci Jeseň 1966, ale to je na zmatení sovětské cenzury, aby kniha mohla vyjít ještě v roce 1970. Je to totiž jasná narážka na poměry po invazi. Má jen 600 výtlačkov! A není divu, že po vydání měl Karvaš absolútny zákaz publikování až do roku 1990.
Ze hry nebudu nic prozrazovat, ale jak jsem slíbil hercům, přikládám malý slovníček, který by mohl ostatně zajímat i ostatní (děkuji tímto Lence F. za SMS na mé SOS). Prozatím chci hru nacvičit v originále, tak uvidíme, jak nám to půjde.
oblok = okno (ovšem okno je taky okno; bez rozdílu)
chodit po plafóne = chodit po stropě
koťuha, beťár = potměšilec, všemi mastmi mazaný
na vlastné trovy = na vlastní náklady
marí sa mi, že = zdá se mi, že... tuším, že...
zac = logr
chumaji = idioti
ludia čušali = lidi byli ticho
vidíš, čo nám vyparátila = vidíš, co nám udělala
ligoce sa = leskne se
deti sú denglavé = děti jsou nešikovné
ustal si? = unavil ses?
kefy a metly = kartáče a košťata
črepník = květináč
ani = archaicky a v některých nářečích ako = jako