Dostal jsem od Ježíška České hrady Drahoslavy Menclové. Zasvěcení se asi podiví, že jsem knihu nevlastnil už dřív, ale důvod je jednoduchý: rád si plnění snů rozkládám na delší dobu, pokud možno na celý svůj dlouhý život, který se ovšem každým rokem krátí.
Vzpomínám si ještě, jak jsem pod stromečkem rozbalil první díl a hned jsem se začetl. A pak jsem nenašel díl druhý – prý Ježíšek netušil, že je to kniha dvojdílná. Na Ježíska se ale člověk přece nemůže zlobit, a tak jsem se smířil s tím, že si časem základní dílo české kastelologie doplním sám. Naštěstí kadaňský hrad byl na konci dílu prvního, a tak jsem si ho na uklidnění přečetl podruhé.
Minulou sobotu jsem se v kadaňské Lucerně o hradu bavil s panem Stiessem, který tvrdil, že tam archeologové v 70. letech objevili studnu hlubokou až na úroveň řeky. Nic takového jsem si z knihy nepamatoval, a tak jsem si ji teď zase otevřel. Četl jsem text už potřetí a teprve teď mi došlo, že archeoložka Eva Lehečková, která je v něm tolikrát zmíněna, je dr. Černá, s kterou jsme minulý rok projednávali předání kadaňských archeologických sbírek našemu muzeu.
Minulou sobotu jsem se v kadaňské Lucerně o hradu bavil s panem Stiessem, který tvrdil, že tam archeologové v 70. letech objevili studnu hlubokou až na úroveň řeky. Nic takového jsem si z knihy nepamatoval, a tak jsem si ji teď zase otevřel. Četl jsem text už potřetí a teprve teď mi došlo, že archeoložka Eva Lehečková, která je v něm tolikrát zmíněna, je dr. Černá, s kterou jsme minulý rok projednávali předání kadaňských archeologických sbírek našemu muzeu.
Kadaňský hrad na kresbě Jana Willenberga, 1602
Text o kadaňském hradě se objevil až ve druhém vydání Českých hradů z r. 1976.
„Avšak největším překvapením, kterého jsme se za těch jedenáct let dočkali, a zároveň nejzávažnějším příspěvkem k historii českých hradů je výsledek archeologického výkopu na hradě ve městě Kadani,“ píše se na začátku. A z dalších postřehů vyjímám tyto hodnotící věty:
Tak se podařilo odkrýt takřka celý půdorys raně gotického hradu, který u nás v Čechách nemá dosud obdoby.
Kadaň si na rozdíl od všech ostatních [městských hradů, pozn. J-Lo] uchovala i v rámci městského opevnění naprostou nezávislost.
I přes všechny pozdější přestavby je to vlastně jediný z městských hradů z konce doby přemyslovské,jehož původní založení a opevnění nestačil pozdější vývoj města pohltit.
Ke Kadani bychom stěží našli kromě Francie v Evropě té doby obdobu.
To je ojedinělý případ, pro nějž najdeme předchůdce v sousedství jedině v Rakousku, a to ve Vídeňském Novém Městě, na jehož výstavbě se Přemysl Otakar II. také sám podílel jako vévoda rakouský.
Po studni ani vidu ani slechu. Nicméně se ptám: Kde je nějaká monografie o takovém skvostu?
Už se zase rozčiluju. Ale abych nezapomněl, Ježíšek mě chtěl jen potrápit! Druhý díl jsem našel o půlnoci na Boží hod, když jsem uléhal, pod polštářem.
Miluju tě, Ježíšku!
Tento hrad je z dílny Karla Liebschera, o kterém (nebo o jeho bratru Adolfovi) píše i Vláďa v jednom z posledních dopisů.
2 komentáře:
Taky se Ježíšek pěkně snažil...V. <3
Tak jsem ses po dlouhé době zase zašel. Ahoj :o) Ta knížka (kterou mám rovněž moc rád) vyšla už v 70. letech, kdy byly všechny ty objevy ještě takové nové, lákavé a záhadné. Postupně se objevily i další teorie o vývoji českých hradů (formuloval a rozvinul je zejména prof. Tomáš Durdík, ovšem i on má oponenty), a tak již JE známo, že Kadaňský hrad má obdoby i v Království českém. Vzpomeňme třeba hrad v Písku. Ten se dočkal i mnohem soustavnějšího průzkumu a podařilo se o něm z jeho polotrosek a přestaveb vyprátrat více. Asi to bylo dáno i tím, že se v minulosti v Kadani nevratně zničilo plno archeologických souvrství a ploch tím, že se prokopaly, aniž by však archeologové byly zavoláni k výzkumu a dokumentaci. Doufejme, že se tomuto trendu do budoucna vyhneme. :o) Ale to byla jen taková poznámka... Lk.
Okomentovat