Čtu si takhle knížku jednoho amerického autora o cestě křížem přes celé Spojené státy a najednou se ocitnu na cestě do Itálie. Způsobila to jediná věta:
Byla si jista, že nepojede až do Seattlu. Nepojede nikam! Pošle vůz zpět nákladním vlakem do Minneapolidy a sama se vrátí vlakem v Pullmannových vozech – v salonních vozech!
Vzpomněl jsem si totiž, jak nás dole v Kalábrii jeden mafián nabádal, abychom jeli pullmanem.
Jak se ale tohle anglické slovíčko dostalo do italštiny, to jsem netušil. Tipoval jsem sice, že šlo o nějakou značku, podobně jako lux pro vysavač nebo karma pro elektrický ohřívač vody, ale příběh jsem neznal. V italském etymologickém slovníku se dočtete, že slovo bylo odvozeno od jména anglického vynálezce George Pullmana, který postavil první vozy v druhé polovině 19. století, ovšem to byly vozy železniční. Pullman tehdy začal vyrábět luxusní lůžkové vozy s obsluhou, které jezdily na velké vzdálenosti (reklamu si udělal převezením mrtvého těla Abrahama Lincolna z Washingtonu do Springfieldu, kde byl prezident pochován). Pro zaměstnance své továrny založil u Chicaga město Pullman. Když na firmu přišla krize, zaměstnanci se vzbouřili a ve městě propuklo násilí. Když velkopodnikatel zemřel, musel být pohřben v olověné rakvi v klenuté hrobce, kterou následně zalili několika tunami betonu, aby rozvášnění bývalí zaměstnanci tělo neexhumovali a nezlynčovali.
Když se dneska zeptáte Američana, co je to pullman, pravděpodobně nebude tušit. Nicméně zapomenut není, žije dál. Jen zřejmě nečekal, že to bude v Itálii a v Řecku, kde je jeho jméno synonymem pro dálkové autobusy. Ještě se lze dočíst, že za Mussoliniho se snažili tenhle termín z nepřátelského jazyka nahradit slovem torpedone. Z toho plyne, že pullman musel být v Itálii zdomácnělý už minimálně ve 20. letech. Slovo lze nalézt na seznamu pseudo-anglicismů.
Byla si jista, že nepojede až do Seattlu. Nepojede nikam! Pošle vůz zpět nákladním vlakem do Minneapolidy a sama se vrátí vlakem v Pullmannových vozech – v salonních vozech!
Vzpomněl jsem si totiž, jak nás dole v Kalábrii jeden mafián nabádal, abychom jeli pullmanem.
Jak se ale tohle anglické slovíčko dostalo do italštiny, to jsem netušil. Tipoval jsem sice, že šlo o nějakou značku, podobně jako lux pro vysavač nebo karma pro elektrický ohřívač vody, ale příběh jsem neznal. V italském etymologickém slovníku se dočtete, že slovo bylo odvozeno od jména anglického vynálezce George Pullmana, který postavil první vozy v druhé polovině 19. století, ovšem to byly vozy železniční. Pullman tehdy začal vyrábět luxusní lůžkové vozy s obsluhou, které jezdily na velké vzdálenosti (reklamu si udělal převezením mrtvého těla Abrahama Lincolna z Washingtonu do Springfieldu, kde byl prezident pochován). Pro zaměstnance své továrny založil u Chicaga město Pullman. Když na firmu přišla krize, zaměstnanci se vzbouřili a ve městě propuklo násilí. Když velkopodnikatel zemřel, musel být pohřben v olověné rakvi v klenuté hrobce, kterou následně zalili několika tunami betonu, aby rozvášnění bývalí zaměstnanci tělo neexhumovali a nezlynčovali.
Když se dneska zeptáte Američana, co je to pullman, pravděpodobně nebude tušit. Nicméně zapomenut není, žije dál. Jen zřejmě nečekal, že to bude v Itálii a v Řecku, kde je jeho jméno synonymem pro dálkové autobusy. Ještě se lze dočíst, že za Mussoliniho se snažili tenhle termín z nepřátelského jazyka nahradit slovem torpedone. Z toho plyne, že pullman musel být v Itálii zdomácnělý už minimálně ve 20. letech. Slovo lze nalézt na seznamu pseudo-anglicismů.
