... většina francouzských králů z rodu Bourbonů skládala královský slib na tzv. remešsko-sázavský evangeliář, středověký slovanský rukopis psaný hlaholicí a cyrilicí?
Mým osmnáctým heslem, které se na 6 hodin objevilo na titulní straně anglické wikipedie jsem si splnil přes patnáct let starý sen. Tehdy jsem si totiž půjčil od kamaráda Víti Š. knížku Františka Bílého Od kolébky našeho obrození a zamiloval jsem se do ní. Jeden sen spojený s tou knížkou jsem si už splnil, když jsem vydražil Hammerschmidovu Allegorii. Ovšem vydražit remešsko-sázavský evangeliář, který snad psal sv. Prokop v 11. století, to vím, že by se mi asi nepodařilo. Ani faksimile z 19. století pro mě zřejmě nebude finančně dostupná a o žádné novější nevím.
Překvapuje mě převelice, že se této památce v české kultuře nedostává vůbec povšimnutí. A přitom její stopy vedou do Čech a i kdyby se do naší oblast nepřiznal původ jejích nejstarších částí, existuje dodnes díky péči Karla IV. a pražského kláštera Na Slovanech. Na wikipedii existuje toto heslo v ruštině, ukrajinštině, bulharštině, francouzštině a teď tedy i v angličtině. V češtině nikoli. A věděl někdo z Vás, čtenářů, o tom, že král Slunce Ludvík XIV. při své korunovaci v remešské katedrále držel prsty na knize, jejíž část napsal český mnich ve 14. století a jejíž starší část se připisuje sv. Prokopu? Vsadil bych si, že rovněž nikoli. A už vůbec asi nikdo z odchovanců českých škol netuší, že Václav Hanka nejen že v záchvatech vlastenectví padělal staré rukopisy, nejen že upravil český pravopis, ale pořídil také první veřejnosti dostupný tisk tohoto evangeliáře, za nějž dostal od cara Mikuláše Řád sv. Anny a od rakouského císaře Ferdinanda briliantový prsten.
