Tak zní název překladu jednoho z prvních lektorů angličtiny na pražské univerzitě a autora rozsáhlého česko-anglického slovníku, Václava Aloise Junga (1858–1927), který do toho mého exempláře vepsal i krásné věnování dr. Otto Dubskému v Plzni 1920. Nejzajímavější bude pro čtenáře jistě nahlédnutí do některých Puškinových epigramů. Tady jsou (s jednou malinkou úpravou):
Tak bude vždy, tak vždy se dálo,
svět jinačí už nebude:
dost učených tu, vtipných málo,
sta známých – kde však přítel? kde?
Můj hrobní nápis
Zde Puškin pochován: on s Múzou, svojí milou,
a láskou, leností žil veselý svůj věk;
jen tropil hlouposti – však každou těla žilou
byl – Bůh ví – dobrý človíček.
Svobody
Lid svobod žádal si – a ty mu dány svatě:
na místo úzkých smí teď nosit širší gatě.
Na profesora matematiky
Zde výměr svůj jsem na tě přilíp',
v něm je tvůj líc i rub:
Tys matematik – minus filip,
tys posměváček zlý – plus hňup.
Žádné komentáře:
Okomentovat