Včerejší první setkání lidí, které spojilo slovo Wogastisburg, lze považovat za úspěšné. Sešlo se 15 nadšenců a několik se jich omluvilo s tím, že přijdou příště. Společnou myšlenku, nad níž se chceme dále scházet jsem snad vystihl správně v dnešním emailu PhDr. Smržovi, že bychom rádi „historii Sámovy říše (potažmo staroslovanskou historii vůbec) a archeologicko-historické pátrání po Wogastisburgu přenesli z učebic dějepisu, odborné literatury a záhodologických fantazy článků ještě do pole turisticko-populárně-vědeckého, řečeno opravdu ve stručnosti“ (možná trochu méně lakonický jsem byl zde). Konkrétní návrhy padaly na schůzce hustě jako švestky v klášterní zahradě (mohl bych být asi konkrétnější, ale nechci, neboť bych rád ještě stále neomezoval fantazii lidí, kteří chtějí také přijít s vlastními nápady). Další setkání bylo stanoveno na středu 5. září 2012 v 18h. v salónku na Střelnici. Doufám, že sám přijdu s nějakým překvapením.
V roce 1911 navrhl (podle Miroslava Ivanova) historik Fr. Frank (blíže pro mě nedohledatelný), že by Wogastisburg mohl být na hoře Staffelbergu u lázní Staffelstein (a shodou okolností u města Vierzehnheiligen neboli Čtrnácti svatých pomocníků), neboť na oné hoře se vyskytoval dvorec Wugasterode. Miroslav Ivanov se zřejmě na ono místo vydal a jako (pro literaturu faktu jistě žádoucí stejně jako pasáže z Hamleta a árie ze Smetanovy Libuše) emotivní důvod svého příklonu k této hypotéze si zvolil výskyt kostelíka sv. Aldegundy na vrcholu této hory. Cituji: „Proč právě na místě, které podle hypotézy mohlo být Sámovou pevností, kde se v roce 631 (nebo 632) odehrála slavná bitva, postavili snad v době románské kostelík svaté Aldegundě, zemřelé v roce 662?... Pokud ví, nikdo z vědců, kteří kdysi psali o Wogastisburgu, si neuvědomili tu „maličkost“: že na vrcholku Staffelbergu stojí starý kostelík s románským vchodem, zasvěcený svaté Aldegundě z rodu královského.
Aldegundě z říše francké.
Aldegundě, která žila v době Sámově: zemřela 662, zatímco on asi o tři roky dříve, 659.
Aldegundě, která tu měla ochraňovat… Koho? Snad padlé Franky?
Třeba je to jen podivuhodná náhoda.“
Kostel v Úhošťanech, Foto: Jaroslav Svatoň
Domnívám se, že to je asi stejně podivuhodná náhoda, jako že je kostelík (se základy z poč. 14. století) v Úhošťanech zasvěcen sv. Havlu (lat. Gallus, germ.-fr. Gallen), rovněž Sámovu současníku (zjistilo se, že nebyl irským mnichem, jak se soudilo, ale že pocházel z dnešní sev. Francie a dle legend se angažoval i na franském královském dvoře). O Úhošťanech existuje první písemná zmínka z doby starší, než ta o Kadani. Jsou to všechno náhody? Nebo by před úhošťanskou školou přeci jen měla stát tabule s vývěskou, že se v roce 631 (nebo 632) zrovna zde (nebo někde jinde) odehrála památná bitva u Wogastisburgu?
