Dnes je svátek sv. Ireny, jejíž legenda je v mnohém poučná. Santa Iria, jak jí říkají Portugalci, se narodila bohatým rodičům, kteří ji chtěli střežit před nástrahami života, a tak dostala soukromého vychovatele a docházela do klášterní školy. Procházka do a ze školy a ještě nedělní návštěva Mše svaté, byly jediné chvíle, které trávila mimo domov. Všiml se jí však jeden mladík jménem Britald a po uši se zamiloval. Když jí svou lásku vyjevil, odmítla ho s tím, že se již zaslíbila Bohu a že hodlá vstoupit do kláštera a stát se jeptiškou. Její vychovatel, mnich Remigius, však nevydržel pobývání s dospívající dívkou bez pokušení a pokusil se ji svést. Irena se nedala a mnich, který se ocitl v duchovních nedbalkách, reagoval tak, že se veřejně zřekl své schovanky, kterou nařkl z prostopášného chování. Když rodiče naléhali na zdůvodnění takového kroku, sdělil jim, že se dozvěděl, že je Irena těhotná. To se samozřejmě doslechl Britald a posedla ho zuřivost. V záchvatu žárlivosti poslal jakéhosi žoldnéře, aby Irenu zavraždil. Ten si počkal na cestě, po níž chodila z návštěvy obecních mrzáků a zezadu ji mečem probodl. A jako by se, nebýt legend, nikdo nedozvěděl o dobrotě sv. Mikuláše, nikdo by se nemusel dozvěděl ani o obrovském zlu, které může napáchat sprostá pomluva!
Zdroj pomluv je většinou v nás a ne v tom, koho pomlouváme. Chtěl bych pomluvy nebýt schopen, ale musím si přiznat (a vzhledem k tomu, že před Julinčinými křtinami jsem připraven jít ke zpovědi, i vyznat), že občas pomlouvám a zdrojem opravdu nejsou zaručené informace o osobách, o nichž je řeč, ale moje konstrukce pramenící z pocitu ublížení, nesympatie a ohrožení. Musím na sobě pracovat. Už aspoň vím, co Otec Josef myslí tím, že na některé věci nemáme sílu bez Ducha svatého – při minulé návštěvě to vysvětlil tak, že si třeba někdy myslíme, že jsme už pro někoho udělali dost, že už dál mu pomáhat by ani nemuselo být dobré, a jen s Duchem svatým dokážeme tento pocit překonat a pomoci po sedmasedmdesáté tomu samému člověku, nad nímž už jsme šestasedmdesátkrát téměř zlomili hůl. Kdyby to jen říkal, asi bych mu nevěřil, z Božské Trojice jsem s Duchem svatým měl vždy největší problém a skoro jsem nad ním zlomil hůl, ale právě Otce Josef je člověk, který svým životem dosvědčuje, že Duch svatý existuje. Bohu díky.
