Jistě si vzpomenete na oblíbené a většinou nesmyslné testové otázky typu „Mohli se potkat Mikuláš Koperník a Galileo Galilei?... Josef II. a George Washington?... váš pradědeček a Jaroslav Vrchlický?...atd. atd.“ Taky mě napadla jedna otázka z tohohle soudku a možná někomu dojde, kam, resp. na koho mířím. Dnes se o něm totiž v souvislosti s jeho nedávným úmrtím mluvilo a možná ve chvíli, kdy tohle píšu, ještě nad sklenkami s vínem mluví v Národním muzeu. Tedy:
Mohli se potkat:
a) Wolfgang Amadeus Mozart
b) Bedřich Smetana
c) Bohuslav Martinů
d) Karel Hynek Mácha
e) Jiří z Poděbrad
f) Sv. Lukáš evangelista
g) Sv. Anežka
h) Jan Žižka
i) Karel IV......?
Možná vás napadlo, že třeba Mácha mohl na svých cestách po vlastech českých zabloudit až k Litomyšli nebo že Karel IV. mohl na lovu omylem vystřelit oko mladému lapkovi z Trocnova. Ale jistě vás překvapí, že moje odpověď zní, že teoreticky se mohli potkat všichni mezi sebou. A to na laboratorním stole největšího českého antropologa Emanuela Vlčka. Napsal 60 knih a monografií, 140 odborných studií, 170 zpráv a populárních statí, jeho rukama prošly kosti pralidí, téměř všech českých králů a světců a mnoha významných osobností. Stal se tak mým oblíbeným strašidlem v prvním ročníku na vysoké škole, kde po nás dr. Janusová chtěla vědět antropologické detaily o našich středověkých osobnostech, takže si dodnes pamatuju, že sv. Ludmila měla krevní skupinu B a její manžel Bořivoj předkus – než jsem začal psát tenhle článek, myslel jsem si, že to nikdy nikde nepoužiju. Ještě dnes, když některý z mých spolužáků pronese dramatickým hlasem „Emanuel Vlček: Jak zemřeli“, naběhne mi husí kůže. Každopádně po přečtení článku ve Vesmíru, kde byla zmíněna také poslední a nedokončená práce Emanuela Vlčka, mě její název inspiroval ke stejnojmenné básni. A tak Vám, pane profesore, dlužím dík! Nejen za tu inspiraci.
Žádné komentáře:
Okomentovat