Kohouti na smetišti aneb první Kirwitzerův den

Včerejší série přednášek a povídání s dvěma přednášejícími při večeři mi v mnoha pokojích otevřelo okna. Moc se mi líbila výpověď biblického překladatele Jiřího Hedánka, dá se říct, že jsem dokonce změnil svůj do té doby konzervativní postoj k překladům bible a jsem odhodán si pořídit jak Studijní překlad, tak B21. Přednáška začala otázkou:

„Která česká opera končí slovem "stroj"?“

Nikdo to neuhádl, co vy? Já hádal nějakého Janáčka, Věc Makropulos zmínil sám přednášející, ale tudy cesta nevede. Všichni ji znáte, tak do toho. Stydět se nemusíte, přednášející se také na mou otázku na aramejský originál Otčenáše nestyděl říct, že neví - načež mi erudovaně odpověděl.

Dr. Hadravová mluvila pěkně o vztazích mezi astronomy poč. 16. století. Zatoužil jsem navštívit florentské muzeum dějin vědy, kde mají i model Galileova teleskopu (tehdy se mu tak neříkalo, Galileo používal slovo occhiale nebo latinské perspicillum). Na stránkách muzea jsem našel i hezkou projekci, jak asi vypadali Galileiho objevy v čočce jeho dalekohledu s několika videi, které objevy vysvětlují. Aby přednášející na Kirwitzerových dnech věděli, jakou formu sdělení zvolit, píšu jim vždy v propozicích, že publikum tvoří laici a středoškolská mládež. Schválně jsem si dělal čárky, kolik středoškoláků dorazilo. Výsledek asi tušíte. Ani jeden, přátelé. Zvědavost (tedy touha něco vědět) je předpotopní záležitost.

Prof. Sokol mluvil o prvních dvou kapitolách knihy genesis. Vlastně jsem přesně o nich vždycky dlouho přemýšlel, abych došel nějaké moudrosti a asi jsem došel k podobnému závěru, jen jsem ho nezformuloval. První příběh končí požehnáním, druhý prokletím. Je to i o tom, co se ve filosofii nazývá teodicea. Kde se v dobrém světě vzalo zlo? Pan profesor pojímá hada jen jako něco, co se do příběhu dostává, protože jiné sdělení něčeho téměř nesdělitelného autor nenašel. Otázka tedy zní: nese člověk zodpovědnost za svůj pád nebo ji může shodit na zvíře, které se od té doby plazí po břiše? Prof. Sokol to vidí jasně - na rozdíl od jiných kultur, kde se vše špatné přičítá bohům zla, místním diblíkům a modlám, hebrejská tradice svaluje vinu na člověka. V odkazu na evoluci se mi líbilo, že jako je evoluce sled nezvratných změn, tak i vyhnání z ráje bylo změnou nezvratnou. Co tedy přinesl Ježíš Kristus? Toho se přednáška nedotkla a je to dobře, protože to opravdu nebyla žádná agitka. Každý už musí přemýšlet sám. Při otázce, jakou symboliku vidí ve stromu života a stromu poznání, odpověděl, že na to téma četl tlustou knihu známého teologa, po jejímž přečtení nevěděl víc, než věděl předtím, a když viděl, jaké hlavy si na té otázce vylámaly zuby, hlubší analýzy se vzdal.

Úplně na začátku mluvil Daniel Herman o Moldávii a zejména o jednom českém městečku v této nejchudší oblasti Evropy. Ta vesnička se jmenuje Holuboje a mají tam školu Jaroslava Haška. A taky tam veškeré zlo, které se za rok ve vsi napáchá, svedou na kohouta, kterého při posvícení popraví a tak se zlu pomstí.

Tak teď nevím, může za zlo na světě had, kouhout nebo člověk? Co si o tom myslíte vy?

Dneska se těším v 15h. na Löschnera, protože o něm nic nevím a 1.října bude v Kadani otevřeno Löschnerovo náměstí, tak bych o něm něco vědět měl. Pak se těším na doc. Žofku, ten mě nikdy nezklamal. A od 17h. na mistra republiky ve znalostech bible, s tím jsme včera byli na večeři, a přestože s ním v mnoha věcech nesouhlasím (a taky jsem mu to řekl), jsem rád, že zrovna on je biblickým překladatelem. No a od 19h. se těším na Michala Prokopa a hlavně na Zloděje času.