... pozdněgotický architekt Benedikt Rejt stavěl na Pražském hradě a zkonstruoval klenbu chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře?
Pravděpodobně jste o tom už někde slyšeli. O Benediktu Rejtovi bylo na anglické wikipedii několik řádečků, a protože je to další moje srdeční záležitost, stal se mým 19. zářezem na pažbě s intarzovaným nápisem Did you know... Kromě Vladislavského sálu a Barbory se zřejmě alespoň částečně podílel na klenbě lounského Mikuláše, mého rodného kostela (tam jsem sice nebyl křtěn, ale skrze jezuitu pátera Duška jsem tam poprvé přišel s křesťanstvím do styku).
Zarazilo mě, jak málo se o Rejtov ví z přímých pramenů. A pak taky, jak se hledá ten architektonický rukopis a když se od něj něco odlišuje, už je to bráno za důkaz, že to zřejmě Rejt nebyl (jako třeba v Mostě, který se ale přeci jen nakonec etabloval jako dílo s jeho účastí). Taky mě při čtení literatury překvapilo, že stanové střechy, které se mu připisují jako charakteristický znak jeho stylu, byly užívány v jeho době poměrně často a jen proto, že se zachovaly na Barboře a byly nasazeny na Mikuláše, tak se tím spojily právě se jménem Beneše z Loun, jak se mu za obrození začalo říkat, než Zikmund Winter dokázal, že byl původem etnický Němec. Pístov, místo jeho domnělého původu, by spíše než česká vesnice mohl být rakouský Piesting u Vídně, ale ještě spíše úplně jiné místo. A poslední zajímavost: ve stejné době jako Benedikt Rejt působil v Polsku Benedykt Sandomierski, který stavěl na krakovském Wawelu. Existují i hlasy, že by mohlo jít o jednoho a toho samého stavitele, což je ovšem velmi nepravděpodobné.
Zarazilo mě, jak málo se o Rejtov ví z přímých pramenů. A pak taky, jak se hledá ten architektonický rukopis a když se od něj něco odlišuje, už je to bráno za důkaz, že to zřejmě Rejt nebyl (jako třeba v Mostě, který se ale přeci jen nakonec etabloval jako dílo s jeho účastí). Taky mě při čtení literatury překvapilo, že stanové střechy, které se mu připisují jako charakteristický znak jeho stylu, byly užívány v jeho době poměrně často a jen proto, že se zachovaly na Barboře a byly nasazeny na Mikuláše, tak se tím spojily právě se jménem Beneše z Loun, jak se mu za obrození začalo říkat, než Zikmund Winter dokázal, že byl původem etnický Němec. Pístov, místo jeho domnělého původu, by spíše než česká vesnice mohl být rakouský Piesting u Vídně, ale ještě spíše úplně jiné místo. A poslední zajímavost: ve stejné době jako Benedikt Rejt působil v Polsku Benedykt Sandomierski, který stavěl na krakovském Wawelu. Existují i hlasy, že by mohlo jít o jednoho a toho samého stavitele, což je ovšem velmi nepravděpodobné.
A ještě moje vlastní teorie, drzá, protože prostá jako sůl. Jako získal Petr Parléř své příjmí v souvislosti se svou profesí (parléř neboli palír byl zaměstnanec stavební hutě), tak se mi zdá, že dva velcí rivalové vladislavské gotiky získali svá příjmení od stejného základu. Oba byli projektanti, jeden při staroměstském kamenickém cechu a druhý jako člen hradské hutě, dvou spolků, co se moc nemusely. A projektanti rýsují, produkují nárysy. Jeden tedy dostal příjmí Rejsek (rýsek, drobný rys) a druhý Rejt (rýt, rýsovat) - možná s přeahem k německému raten (er riet = radil), protože působil v mnoha sporech (třeba zrovna se Rejskem) jako soudní poradce pro architekturu.
Ale tohle jste určitě nevěděli! U Václava Mencla (český historik architektury, který má ovšem svůj profil jen na slovenské a - podržte se - maďarské wikipedii) jsem se dočetl, že když král Vladislav začal hledat architekty pro své stavby, jak oprvní mu byl doporučen jakýsi Erhart Bauer z Aistetu (Eichstädtu), který stavěl v Chebu a - podržte se - v Kadani! Vladislavovi o něm prý řekl Jan Hasištejnský z Lobkovic, který jej zaměstnával od r. 1473 na stavbě kadaňského františkánského kláštera.
2 komentáře:
Doporučuji knihu Kameník krále Vladislava autorka Jana Janousová.Je to o životě a díle Benedikta Rejta z Pístova.V roce 1518 se konal v Annabergu v Sasku za Rejtova předsednictví sjezd kameníků.Obhajovali nové stavební metody i nové,odvážně pojaté klenby proti zastaralým názorům německých stavebních hutí.Začali prosazovat i vznikající umělecký sloh - renesanci.Annaberský sjezd přinesl vítězství Rejtovi a novému pojetí architektury. J.S.
Tedy, pane Skotku, vy jste mě potěšil hned dvakrát - jednak jste mě překvapil, co všechno jste nečetl, a jednak jste mi připomněl mojí paní profesorku z Plzně, Janu Janusovou - ba co víc, já byl i na její přednášce o té knize... a úplně jsem na to zapomněl. My jsme měli takový fanklub Jany Janusové, psali jsme jí dokonce pohledy z cest a dovolených... Měli jsme ji rádi, jen jsme ty její knížky moc nečetli... já pouze tu o Marii Terezii.
Mám pěkný příběh z doby, kdy jsem se učil na zkoušku z dějin středověku, na kterýžto předmět jsme měli právě ji, a tím pádem jsem se učil hlavně o královských dětech, vnucích a pravnucích, zejména těch levobočných, znal jsem všechny milenky a milce, a když jsem přišel na zkoušku, doc. Janusová byla nemocná a zkoušel dr. Hyna - odborník na hospodářské dějiny... dostal jsem "dějiny vepře" od 10. do 15. století... zbytek už je na ústní vyprávění, až se uvidíme:) Ale obstál jsem.
Okomentovat