O Aristotelově díle mluvil Cicero jako o řece zlata. Často jsem se tu skrze lingvistiku opřel i do filosofie, která pro mě vždycky představovala jednak pole zájmu a jednak zdroj nepochopení. Ale vždycky budu mít z principu rád filosofy, co se filosofií neživili a neživí (stejně jako lingvisty, abych nebyl nařčen z nespravedlnosti), a nejlépe, když se ani za filosofy neoznačovali nebo se jimi být necítí. Ano, snesu za jménem profesor filosfie (i když si podle mého filosofie studovat nedá!), ale naskočí mi ekzém jako po kočičím zlatě, když slyším Václav Černozámecký, filosof, i když se s jeho názory často shodnu (chci pak věřit, že ho tím přídomkem častují ostatní a on z toho také zažívá kontaktní dermatitidu).
Věruška začne od září pilně studovat filosofii u pánů profesorů, a když jsem viděl její předmět Antická a středověká filosofie, hned jsem jí naočkoval jeden citát z františkána Rogera Bacona, který když odprezentuje na první hodině, nemusí už na ty další chodit:
Věruška začne od září pilně studovat filosofii u pánů profesorů, a když jsem viděl její předmět Antická a středověká filosofie, hned jsem jí naočkoval jeden citát z františkána Rogera Bacona, který když odprezentuje na první hodině, nemusí už na ty další chodit:
Kdybych měl moc nad Aristotelovými spisy (v současných překladech), dal bych je všechny spálit; neboť zrácíme čas jejich studováním a ony slouží jen k šíření bludu a k množení nevědomosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat