Přišel mi od Mileny D. odkaz na 90minutovou ekonomickou přednášku. Při své vlastní maturitě jsem si vytáhl z občanské výchovy otázku peníze. Mluvil jsem tenkrát o historii peněz od vynálezu mincí ve staré Lydii až po přechod na korunovou měnu za Rakouska-Uherska. Navíc nezbyl čas, naštěstí! Nicméně nad penězi a jejich mocí a zneužitelností jsem se zamýšlel často. Nikdo o tom ale kolem nemluvil, a tak jsem si říkal, že když je tolik odborníků na finance, děje se všechno správně a nikdo se nemá proti čemu bouřit.
V roce 1863 přišel z Londýna do New Yorku dopis s tímto zněním: „Ta hrstka, která systém chápe, bude mít natolik zájem o jeho prospěch nebo bude natolik závislá na jeho milosti, že z jejich řad nikdy nevzdejde opozice. Velká masa lidí, mentálně neschopná pochopit, ponese pak svoje břímě bez reptání, možná dokonce netušíce, že je systém vůči jejich zájmům nepřátelský.“ Odesilatel? N M Rothschild & Sons.
Vždycky jsem se bránil pojištění, zvlášť tomu životnímu. Agentům jsem už na prahu sděloval, že jsem kripl a umřu brzo, takže bych se jim nevyplatil. Pak jsem podlehl - ale jen proto, že mě pojistila moje bývalá studentka a tedy z toho bude něco mít, a pak proto, že mám zbytečně moc peněz a chci je nechávat v koloběhu, aby se nějak dostaly k mým bližním. Od toho tady přece jsou. O tom, že z peněz reálně uvidím míň, než si spořím, jsem přesvědčenej od začátku. Nicméně přestává mě bavit zůstávat dál blbej, Verče snad ty peníze za to, že mě lapila, nevezmou a já si to zruším a dám do oběhu třeba tak, že to nahážu do klobouku žebrákům nebo si koupím knížku od Tomáše Sedláčka o ekonomii dobra a zla, protože o ní Honza Kraus napsal, že „jste-li žákem, který se nechce učit, ale přesto chce občas něco vědět, a trváte-li na tom, že se lze ledacos podstatného dozvědět poutavě a zajímavě, nikoli útrpným pročítáním odborných teorií, pak tato kniha je právě pro vás“.
Andreas Clauss mě přesvědčil, a dokonce mi ani nevadila ta němčina. Má ji takovou měkkou.
V roce 1863 přišel z Londýna do New Yorku dopis s tímto zněním: „Ta hrstka, která systém chápe, bude mít natolik zájem o jeho prospěch nebo bude natolik závislá na jeho milosti, že z jejich řad nikdy nevzdejde opozice. Velká masa lidí, mentálně neschopná pochopit, ponese pak svoje břímě bez reptání, možná dokonce netušíce, že je systém vůči jejich zájmům nepřátelský.“ Odesilatel? N M Rothschild & Sons.
Vždycky jsem se bránil pojištění, zvlášť tomu životnímu. Agentům jsem už na prahu sděloval, že jsem kripl a umřu brzo, takže bych se jim nevyplatil. Pak jsem podlehl - ale jen proto, že mě pojistila moje bývalá studentka a tedy z toho bude něco mít, a pak proto, že mám zbytečně moc peněz a chci je nechávat v koloběhu, aby se nějak dostaly k mým bližním. Od toho tady přece jsou. O tom, že z peněz reálně uvidím míň, než si spořím, jsem přesvědčenej od začátku. Nicméně přestává mě bavit zůstávat dál blbej, Verče snad ty peníze za to, že mě lapila, nevezmou a já si to zruším a dám do oběhu třeba tak, že to nahážu do klobouku žebrákům nebo si koupím knížku od Tomáše Sedláčka o ekonomii dobra a zla, protože o ní Honza Kraus napsal, že „jste-li žákem, který se nechce učit, ale přesto chce občas něco vědět, a trváte-li na tom, že se lze ledacos podstatného dozvědět poutavě a zajímavě, nikoli útrpným pročítáním odborných teorií, pak tato kniha je právě pro vás“.
Andreas Clauss mě přesvědčil, a dokonce mi ani nevadila ta němčina. Má ji takovou měkkou.
Žádné komentáře:
Okomentovat