Mám rád mystiku spojenou s vínem, a tak se mi zalíbily verše perského derviše Fakhruddina Irákiho. Přeložil (a zrýmoval) jsem jich z angličtiny pár, které vyjadřují i moje (po)city.
Ať Tě znají nebo neznají,
všichni tvorové v každé době
buď veřejně anebo potají
klaní se, Pane, Tobě.
Láska k někomu jinému
je jako slaboulinký van
Tvého nebeského parfému:
skrz ni Jsi milován.
Prý nebudu vůbec ničím,
až v Tebe uvěřím.
Ale jen ten, kdo je ničím,
může být v Tobě vším.
Zdá se nám, že svět existuje,
a přitom je míň než snem,
smítkem prachu, které poletuje
vesmírem.
Až pochopíte celou jeho krásu,
která se skrývá v malosti
naplníte i ten svůj kousek času
věčností.
Žádné komentáře:
Okomentovat