Straka na šibenici a na vinici

Dnes proběhlo v refektáři našeho slavného kláštera kunsthistorické symposium o tamějších malbách v kostele. Prof. Royt chrlil analogie a inspirace tak, že jsem litoval, že jsem nešel studovat historii umění. Restaurátorským pohledem ho doplnil akad. mal. Pavala a Lukáš pak pronesl svůj dosud nepublikovaný úsudek o původní poloze tumby Jana Hasištejnského z Lobkovic. Na závěr pohovořila ještě Milena o malbách v ambitu, které mi přijdou, jako by je malovali sami bratři františkáni. V rostliných motivech kolem oken se pozastavila nad zpodobením straky na úponku vinné révy. Prof. Royt to v tu chvíli posoudil jako náhodný výběr zástupce ptactva. Nicméně mně by to nedalo spát.

A tak tu mám pár souvislostí a hypotéz, které si mohu dovolit jen jako absolutní diletant v oboru.

Našel jsem obraz anděla z Apokalypsy svolávajícího ptáky. Na posledním místě v pořadí stojí straka, zřejmě jeden ze zlověstných ptáčků. A jako jediný sedí na nějaké snítce.

Z roku 1452 pak pochází freska z kostela ve středoitalském Montefalcu, na níž sv. František káže ptákům. A straka je v řadě ptáčků rovněž na posledním místě! Zobrazování sv. Františka výhradně se strakou náleží do pozdější severoamerické tradice.

V Ilustrované encyklopedii tradičních symbolů J.C.Coopera je straka v křesťanském umění uvedena jako symbol ďábla, hýření a marnotratnosti.

Takto můžeme straku pojímat i na nejznámějším malířském zpodobení tohoto zákeřného ptáka, jímž je obraz Straka na šibenici od Petra Breughla st., který dnes visí v muzeu v Darmstadtu. Lidé se tam veselí, tancují a zpívají doslova ve stínu šibenice! A je tam ještě jedna straka ve větvích stromku pod šibenicí.

Co tedy znamená ta kadaňská straka na vinici? Nahrazuje pověstného špačka? Nebo je ptáčkem pozitivním či přinejmenším určeným k nápravě svatým slovem? Nebo je to opravdu jen náhoda?