Včerejší Kirwitzerův den se vyvedl. Byl to šestý ročník a první, kdy jsem nebyl organizačně napnutý a vše vyšlo tak, jak jsem si to představoval. Moc mi pomohla Věruška, bez ní by ten pocit byl jiný jak před tak po akci.
Začalo to příjezdem dr. Boldana a rodiny Hadravů, kteří přijeli i se svými dvěma syny. Vzali jsme je nejdřív do kláštera na poníky a na prohlídku, pak na oběd na Střelnici a na krátkou prohlídku do města, při níž poznali i Otce Josefa, který nám prozradil různé „vychytávky“ o kostele a vůbec, jako vždy, proslunil den. Ve dvě se začal promítat film J.-Y. Cousteaua Svět ticha z roku 1956. Hodinu a půl úžasných záběrů, po Nanuku další dokument, po jehož zhlédnutí jsem měl pocit jako po přečtení knížky! Navíc to, že se dostavili lidi v dostatečném počtu, abych jako pořadatel měl radost, ve mně vzbudilo ideu, že bych podobně koncipoval i další ročníky: nějaký unikátní film na začátek a pak čtyři přednášky.
Ty letošní začaly přednáškou ing. Lukše o vynálezu akvalungu. Ani jsem nevěděl, co to akvalung je, a tím pádem už vůbec, že jeho vynálezcem byl právě Jacques-Yves Cousteau. Teď už jsem v obraze. A ještě teď mě mrazí, když si vzpomenu, že Cousteau první prototyp tohoto dýchacího přístroje s otevřeným oběhem vzduchu odzkoušel v řece Marně v lednu 1943. Ono taky v tom filmu se potápěči potápěli do 80m jen v plavkách.
Druhá přednáška byla o významu matematiky pro evropské vzdělání. Přijel s ní prof. Vopěnka. Vlastně to ale byla filosofická přednáška o světě idejí, na němž stojí nejen matematika, ale i celé evropské myšlení. Zajímavý příklad z eukleidovského pojetí matematiky zněl: z bodu A do bodu B dojde chodec za 30 minut, cyklista jede třikrát pomaleji, za jak dlouho tam dojede? No, co byste odpověděli?
Třetí přednáška byla o orloji a Mikulášovi z Kadaně, ale já ji neslyšel, protože jsme s Věruškou vezli pana profesora na večeři a zařizovali ještě další organizační věci. Nicméně slyšel jsem aspoň závěr o astrolábu a pak jsme s Věruškou dostali vzácný dárek.
Začalo to příjezdem dr. Boldana a rodiny Hadravů, kteří přijeli i se svými dvěma syny. Vzali jsme je nejdřív do kláštera na poníky a na prohlídku, pak na oběd na Střelnici a na krátkou prohlídku do města, při níž poznali i Otce Josefa, který nám prozradil různé „vychytávky“ o kostele a vůbec, jako vždy, proslunil den. Ve dvě se začal promítat film J.-Y. Cousteaua Svět ticha z roku 1956. Hodinu a půl úžasných záběrů, po Nanuku další dokument, po jehož zhlédnutí jsem měl pocit jako po přečtení knížky! Navíc to, že se dostavili lidi v dostatečném počtu, abych jako pořadatel měl radost, ve mně vzbudilo ideu, že bych podobně koncipoval i další ročníky: nějaký unikátní film na začátek a pak čtyři přednášky.
Ty letošní začaly přednáškou ing. Lukše o vynálezu akvalungu. Ani jsem nevěděl, co to akvalung je, a tím pádem už vůbec, že jeho vynálezcem byl právě Jacques-Yves Cousteau. Teď už jsem v obraze. A ještě teď mě mrazí, když si vzpomenu, že Cousteau první prototyp tohoto dýchacího přístroje s otevřeným oběhem vzduchu odzkoušel v řece Marně v lednu 1943. Ono taky v tom filmu se potápěči potápěli do 80m jen v plavkách.
Druhá přednáška byla o významu matematiky pro evropské vzdělání. Přijel s ní prof. Vopěnka. Vlastně to ale byla filosofická přednáška o světě idejí, na němž stojí nejen matematika, ale i celé evropské myšlení. Zajímavý příklad z eukleidovského pojetí matematiky zněl: z bodu A do bodu B dojde chodec za 30 minut, cyklista jede třikrát pomaleji, za jak dlouho tam dojede? No, co byste odpověděli?
Poslední přednáška byla opravdovou třešinkou na dortu. Dr. Boldan z Národní knihovny přednášel z papíru, ale mělo to smysl, protože šlo o přednášku s cimrmanovským nábojem, kde každá věta zapadala do textu a záleželo na každé spojce a částici. Mělo to vtip. Ale hlavně, bylo to o zajímavé věci. O knihovně Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic, která byla svého času na hradě Hasištejně a dnes je (překvapivě ze tří čtvrtin zachovaná) převážně na zámku v Nelahozevsi. Dr. Boldan všechny svazky držel v ruce a provedl rekonstrukci této jedné z největších soukromých sbírek v humanistické Evropě (kterou nám v knižní podobě daroval do muzejní knihovny). A že je to na 50m knih (tedy ta originální sbírka, ten Boldanův soupis je v jednom tlustém svazku). Místnost pro knihovnu na Hasištejně musela být tedy poměrně velká, ale já mám svou teorii, kterou zveřejním, až si trochu zabádám (nebo aspoň pročtu tu 900stránkovou brožurku).
Hadravovi odjeli vlakem, prof. Vopěnka a dr. Boldan s Martinem autem, Lukšovi přespali a druhý den si prohlédli město. Kadaň se zase po roce stala křižovatkou hvězdných drah a já už se těším na organizaci dalšího ročníku. O čem bude?
Určitě připomeneme století od dobytí Jižního pólu (připadající na den mých narozenin), spor mezi Newtonem a Leibnitzem (na fyziky dost nevybíravý), možná vzpomeneme Lomonosova, Marii Curie, Gagarina, přechod Venuše přes sluneční kotouč, a zřejmě zazní něco o korálech (protože před 300 lety bylo odhaleno, že jde o živočichy a ne rostliny), o kvasarech (50 let od objevení prvního) nebo o rozluštění genomu člověka (publikované před deseti lety).
Hadravovi odjeli vlakem, prof. Vopěnka a dr. Boldan s Martinem autem, Lukšovi přespali a druhý den si prohlédli město. Kadaň se zase po roce stala křižovatkou hvězdných drah a já už se těším na organizaci dalšího ročníku. O čem bude?
Určitě připomeneme století od dobytí Jižního pólu (připadající na den mých narozenin), spor mezi Newtonem a Leibnitzem (na fyziky dost nevybíravý), možná vzpomeneme Lomonosova, Marii Curie, Gagarina, přechod Venuše přes sluneční kotouč, a zřejmě zazní něco o korálech (protože před 300 lety bylo odhaleno, že jde o živočichy a ne rostliny), o kvasarech (50 let od objevení prvního) nebo o rozluštění genomu člověka (publikované před deseti lety).
Žádné komentáře:
Okomentovat