4. dubna 2012

Ars poetica I

Rád bych se připravil na svou výuku na Univerzitě třetího věku, kde jsem si  vymyslel onu Filosofii básnické skladby, a zjišťuji, že vůbec nevím, za jaký konec to vzít. Čtu si tedy knihu Ars poetica, do níž Václav Kubín vybral a okomentoval texty různých lidí, většinou od fochu, na poesii a poetiku. Vybírám si z jeho výběru, co se mi bude hodit. Je to podle abecedy, tak dnes něco od A a od B.

Od času Alfreda Jarryho jsme viděli, jak se smích zvedá z nížin, kde se dosud svíjel, a poskytuje básníkovi zcela nový lyrismus. Kam se poděl čas, kdy Desdemonin kapesník se zdál nepřípustně směšný? Dnes je směšnost dokonce vyhledávaná, hledíme se jí zmocnit a más své pevné místo v poezii, protože tvoří součást života stejným právem jako hrdinství a všechno, co kdy budilo nadšení básníků.
Guillaume Apollinaire

Proč žádný básník, který neví přesně, kolik má každé slovo rýmů, nedokáže vyjádřit jakoukoli myšlenku.
Charles Baudelaire, plán předmluvy ke Květům zla

Poetická myšlenka je to, co tvoří vlastní obsah básně. Chybí-li nebo je v básni přítomna jen spoře, nežije pak báseň vlastním životem a to, co se nám předkládá jako poezie, je už jen mátožina...

Žádné komentáře: