23. srpna 2012

Wogastisburg podruhé


Drazí přátelé archeologové a historici,

rád bych Vás získal pro myšlenku, která u většiny z Vás zatím nevyvolala odmítavou reakci jen proto, že jste možná nečetli můj první článek o založení občanského sdružení Wogastisburg. Určitě byste z něj vyčetli, že se čistí amatéři rozhodli obhajovat něco, co Vy máte již pár desítek let za téměř vyloučené. Chci tedy vše uvést na pravou míru.

O.s. Wogastisburg není o.s. Úhošť a nechce prosazovat jediné a správné umístění památné bitvy ze školních učebnic. Naše o.s. chce mít své pobočky nebo alespoň členy všude, kde fandí historii a archeologii a nejsou jim lhostejné dějiny starých Slovanů, naše nejhlubší kořeny. V Kadani iniciujeme vznik podobného hnutí proto, že víme, že v době méně než dávné, kdy nad archeologií měla i pro nejstarší dějiny vrch historiografie, která si brala na pomoc jazykovědu, navrhovala spousta českých historiků umístění hradiště Wogastisburgu právě na Úhošť. Nabízí se, že by se poměrně silné křídlo mohlo založit třeba v nedalekém Žatci, archeologické Mekce, od níž není vzdálen vrch Rubín (mezi Pšovem a Kašticemi), kde se alespoň něco archeologicky cenného našlo (i když to stejně asi nedokazuje nic, na čem by se dalo stavět). Klidně ale budeme kvitovat snahy o zasazení Wogastisburgu do středního (rakouského) Podunají, na Slovensko nebo kamkoli do Německa. Víceméně chceme popularitu našich nejstarších dějin postavit na historické hádance – a tím ji udělat atraktivní. I v Kadani budeme mít jistě více odborných i neodborných názorů. Deklaruji tedy předem, že budeme občanským sdružením postaveným (nejen) na názorové pestrosti.
Hrob Dagoberta I., který byl jako první z franských králů pohřben v bazilice Sv. Diviše v Paříži (náhrobek z 13. století)… Kde je asi hrob jeho protivníka, vítěze v bitvě u Wogastisburgu, franského kupce v čele slovanských kmenů Sáma?

V prvním článku jsem přirovnal Wogastisburg k bájnému Camelotu, o kterém jeden americký historik řekl, že ho nelze lokalizovat vůbec nikde, a tedy vlastně kdekoli – čehož využívá zejména anglický turistický průmysl. Je tu ovšem jeden podstatný rozdíl: Wogastisburg není bájný. O to méně textů můžeme využít k rozvinutí nějakých teorií, o to méně umělecké volnosti bude v různých výkladech, nicméně přitažlivé může být právě to, že i vědecké historické studie mohou znít jako literatura fantasy.

V neposlední řadě bych chtěl připomenout odkaz Josefa Antonína Jíry, který neváhal svůj život zasvětit archeologii a jeho nadšení šlo tak daleko, že soukromě pronajaté místnosti pražské Hanspaulky zprovoznil přesně před sto lety jako veřejné archeologické muzeum, jediné svého druhu v Čechách a na Moravě. Motivací Jírovi bylo dokázat, že staří Slované nepřišli do naší kotliny jako vazalové Avarů, ale jako svobodný lid. Jíra byl mimochodem asistentem Lubora Niederleho, zakladatele Státního archeologického ústavu, který byl shodou okolností také názoru, že Wogastisburg byl na Úhošti. Na jejich odkazu chceme také založit naše poslání.

Letos v úterý 28. srpna, na narozeniny Augusta Sedláčka, jste všichni zváni na zakládací sraz přípravného výboru o.s. Wogastisburg a samozřejmě budete vítáni i kdykoli poté. Představím tam i smělý plán na zřízení Muzea Sámovy říše – v tom ale nutně budu potřebovat podporu právě archeologů a historiků. Vyslyšíte mě?

Každopádně děkuji za pozornost.

Žádné komentáře: