„Blázen, který setrvá ve stavu pošetilosti, stane se moudrým“, řekl William Blake. Za rok a den to bude 250 let od jeho narození. Minulý rok mě oslovil Eliščin překlad Tygra, tygra, s kterým jsem jí trochu pomáhal, a tak jsem se pustil do vlastní práce na převedení jedné z básní tohoto mága anglické literatury. Jmenuje se Tajemství lásky a je o tom, jak taky může skončit pošetilost. Snad jednou zmoudřím, Elí.
(originál je zde)
Řeči o lásce jsou vždycky plané,
láska se nedá usmlouvat,
vždyť lehký vánek lehce vane,
tak lehce, jak jen může vát.
Mluvil jsem o lásce, z lásky bláznil,
srdce mi navždy oblouznila;
třásla se, chladla, a v hrozné bázni
mě v jednu chvíli opustila.
Neoschly slzy z rozloučení
a ten, co se kolem potloukal,
neřekl nic; jen v lehkém rozechvění
všechno, co já chtěl, on si vzal.
mljt
Žádné komentáře:
Okomentovat