Po dlouhých měsících, ba rocích, kdy si s Věruškou po večerech občas vezmeme do ruky křehký dopisní papír z roku 1917, popsaný drobným úsporným písmem českého vojáka v Haliči a rozmáchlejším krasopisem šumavské osiřelé služky, jsme narazili na stopu, která by nás mohla přivést dál v pátrání po jejich identitě.
Neuspěl jsem v brněnském hotelu Slavia, kde Vláďa přenocoval cestou z fronty za Máryš, protože samozřejmě tak pradávný archiv hostů neschovávají a po nějakých deseti letech jej skartují. Psal jsem do škol ve Vlachově Březí, v Bystrém a ve Stříteži, jak ředitelům, tak dějepisářům, zda by nám nepomohli pátrat. Naprosto bez odezvy. A nyní konečně stopa! V posledním dopise, který napsala Manča svému Mírkovi 8. srpna 1917, je i tato pasáž o příjezdu do městečka Bystré, kde se natáčeli Všichni dobří rodáci:
Přijela jsem do Brněnce, kde již na mne čekal pan dr. Drůbek, sedli jsme do velmi pěkného kočáru a jeli do Bystré. Překvapilo mě městečko tak zvané, dle mého větší vesnička, jest město Bystré, ale za to velmi hezké a okolí přímo krásné. Přijeli jsme na náměstí, kdež nás uvítali hezká dcera 16tiletá Hanička, 18tiletý syn Jan a p. prof. Böhm, jenž je u doktorů na návštěvě.
A opravdu, Máryš se stala sestřičkou u poměrně aktivního člověka, státního obvodního lékaře, buditele, ochotníka, sokolského starosty Jana Drůbka (1869-1941), který v 1. světové válce obstarával služby ve 30 obcích. Do Bystrého se přestěhoval ze Žďárských hor v roce 1905 a nastěhoval se s manželkou Adolfou a dětmi Hanou a Janem do domu čp. 181, který nesl pojmenování panská felčárna a sloužil za příbytek panským lékařům. Jak se dále píše na stránkách věnovaných osobnostem obce Bystré, mnoho svých vzpomínek věnoval životním podmínkám obyvatelstva za války, jichž byl svědkem. Ale s přízračným humorem zaznamenal i příběhy, které opepřily válečný život. Jeho ordinace na kopečku voněla apatykou a byla přeplněna vším, co praktický lékař potřeboval k praxi. To ale znamená, že by někde měla být jeho pozůstalost. Zahajujeme pátrání!
Prof. Böhm bude zřejmě chemik, profesor Karlovy univerzity PhDr. Jan Stanislav Štěrba-Böhm (1874-1938) z 60km vzdálených Sezemic u Pardubic. Tušil jsem, že pátrání po identitě našich dvou milenců bude vzrušující, ale konečně nabírá nějakých kontur. 22. března , tři roky po publikování prvních dopisů, vyrážíme do Bystrého na první výzkumnou cestu a odtud možná podnikneme i jednu sondu do Stříteže, odkud zase s největší pravděpodobností pocházel Vláďa.
Neuspěl jsem v brněnském hotelu Slavia, kde Vláďa přenocoval cestou z fronty za Máryš, protože samozřejmě tak pradávný archiv hostů neschovávají a po nějakých deseti letech jej skartují. Psal jsem do škol ve Vlachově Březí, v Bystrém a ve Stříteži, jak ředitelům, tak dějepisářům, zda by nám nepomohli pátrat. Naprosto bez odezvy. A nyní konečně stopa! V posledním dopise, který napsala Manča svému Mírkovi 8. srpna 1917, je i tato pasáž o příjezdu do městečka Bystré, kde se natáčeli Všichni dobří rodáci:
Přijela jsem do Brněnce, kde již na mne čekal pan dr. Drůbek, sedli jsme do velmi pěkného kočáru a jeli do Bystré. Překvapilo mě městečko tak zvané, dle mého větší vesnička, jest město Bystré, ale za to velmi hezké a okolí přímo krásné. Přijeli jsme na náměstí, kdež nás uvítali hezká dcera 16tiletá Hanička, 18tiletý syn Jan a p. prof. Böhm, jenž je u doktorů na návštěvě.
A opravdu, Máryš se stala sestřičkou u poměrně aktivního člověka, státního obvodního lékaře, buditele, ochotníka, sokolského starosty Jana Drůbka (1869-1941), který v 1. světové válce obstarával služby ve 30 obcích. Do Bystrého se přestěhoval ze Žďárských hor v roce 1905 a nastěhoval se s manželkou Adolfou a dětmi Hanou a Janem do domu čp. 181, který nesl pojmenování panská felčárna a sloužil za příbytek panským lékařům. Jak se dále píše na stránkách věnovaných osobnostem obce Bystré, mnoho svých vzpomínek věnoval životním podmínkám obyvatelstva za války, jichž byl svědkem. Ale s přízračným humorem zaznamenal i příběhy, které opepřily válečný život. Jeho ordinace na kopečku voněla apatykou a byla přeplněna vším, co praktický lékař potřeboval k praxi. To ale znamená, že by někde měla být jeho pozůstalost. Zahajujeme pátrání!
Prof. Böhm bude zřejmě chemik, profesor Karlovy univerzity PhDr. Jan Stanislav Štěrba-Böhm (1874-1938) z 60km vzdálených Sezemic u Pardubic. Tušil jsem, že pátrání po identitě našich dvou milenců bude vzrušující, ale konečně nabírá nějakých kontur. 22. března , tři roky po publikování prvních dopisů, vyrážíme do Bystrého na první výzkumnou cestu a odtud možná podnikneme i jednu sondu do Stříteže, odkud zase s největší pravděpodobností pocházel Vláďa.
1 komentář:
Gratuluji! Připadám si jako voyer, jak je tak čtu, a teď už nabývají na obrysech... Těším se, co bude dál. B.
Okomentovat