Dyš stopujete usmívejte se na řiďiče kerej se k vám blíží za každejch vokolností i dyby ste tam uš trčeli deset hodin a padali hlady. Učiníte-li se ňejak sympatyckýma šance zastavení se tim automatycky zvyšujou.
Uďelejte ze svym zevňejškem to nejlepší a nejúhlednňejší co můžete za daný situace uďelat. Věčina řiďičů nerada chutná vůni lesů vot a strání linoucí se z vašeho pomačkanýho kabátku. Ale na druhý straňe sou takový co vám přiznaj že by chťeli na chvíli zahodit ten opchodnickej prkeňe střiženej voblek ženu monotónost zamňesnání a povinost souložení třikrát do tejdna a šli by se f tu ránu rošoupnout tak jako to ďeláte vy. Na krátkej vokamžik se jim zalíbí vaše spaní f příkopech vaše dlouhý vlasy a fousy a vaše svoboda pohybu a besčasovýho besplánovanýho toulání. Ale pro ňe uš je pozďe uš nemužou. Aby to aspoň prožili jako na plátňe berou vopčas z recese takový jako ste vy.
Jiří Svoboda, Autostopem kolem světa
Někdy jsem opravdu u karjnice viděl stopovat neuvěřitelný existence, ale říkal jsem si, že by asi nestopovaly, kdyby neměly se stopem pozitivní zkušenost. Sám se na stopařskou pouť vždycky oholím a ostříhám, což mě omladí o dobrých deset let. Barvy oblečení volím výrazné, ne maskovací lesní zeleň a hněď. Horší to mají děvčata, když jim mořská voda ztuží vlasy do homole. Odmítají pak chodit prostovlasé a šance, že zastaví řidiče svým lepým vzhledem, prudce klesá. Mnohdy ovšem opravdu zabere úplně opačná taktika. Mnoho stopařů (včetně mě v určitém období) vám potvrdí, že můžete hodni stopovat marně a když si pak zapálíte cigaretu, abyste se uklidnili, nenechá vás první řidič ani pořádně vdechnout zaslouženou dávku dehtu, protože prudkým smykem brzdí, aby vás vzal, kam ráčíte mířit. Stalo se nám, že auto zastavilo, když jsme akorát opřeli ceduli o batohy a sami jsme oddělaní sluncem či únavou spali za nimi v trávě. O zázračném stopu na pumpě poblíž italské vísky Nogarole Rocca, kde nám zastavilo auto, když jsem házel pytle s odpadky do kontejneru, jsem psal tady. Upřímně se mnou mluvil jeden majitel hotelů a kasin u Orlické přehrady, který mi řekl, že mi závidí, že jedu jen tak, kam mě to veze.
Kdokoli mladý tohle čteš a nejsi ještě zpracován reklamním světem last minut a all inclusivů, sbal si s jarem svých pět švestek a svou holku a vyražte kamkoli na stopa. Je to jeden z mála způsobů, jak poznat, co je svoboda, již nám daroval Bůh, ne Zákon. I když jednou třeba zpohodlníte jako já, budete se na cesty po celý život vracet alespoň ve vzpomínkách a budete vědět, co vám to vlastně v životě chybí.
Žádné komentáře:
Okomentovat