O falešných granátech, které před sto lety Vrchlický sbíral pod Svojanovem, napsal: „Něco jako chtít a nemoci být drahokamem.“ I Vrchlický se považuje v české literatuře spíše za polodrahokam, jehož jsou v knihovnách poctivě zásobené žíly, ale dávno už se netěží, sem tam nějaký osamělý sběratel na literárním poli něco vyrýpne .
Vrchlický bude mít v září příštího roku 100. výročí smrti a hned začátkem roku 2013 160. výročí narození. S Goethem jsem si před rokem nevrznul, ale příležitost zapřednášet si o svém spolurodákovi bych si ujít neměl nechat.
Začal jsem tedy chronologicky pročítat jeho dílo. Je ho opravdová pyramida. Mám doma dokonce i literární dokument o sporu beletristů kolem Máje a kolem Rozhledů. Rozhledy 28. února 1903 (pár dní po básníkových padesátinách) otiskly článek s názvem Oslava papírové pyramidy, kde si jakýsi Long Tom tropil z národního barda legraci. Asi tušíte, jaké křižácké tažení tento dokument společenské neurvalosti vzbudil. Ale to bych si už ukrajoval ze zajímavých témat, která si jistě rádi přijdete za rok a půl poslechnout.
A tak se radši vrátím k básníkovým začátkům. První báseň údajně vznikla, když Emilu Frídovi bylo 15 let. Na ten věk prozrazovala neobyčejný talent – z toho, co jsem si ve sbírce Z hlubin zatím stačil přečíst, mě vlastně zaujala nejvíce. V mém vydání z roku 1897 má jen dvě sloky - I. a III. z těchto čtyř, mj. o nejhorším vlku pod sluncem, proti kterému oheň nepomáhá.
Vrchlický bude mít v září příštího roku 100. výročí smrti a hned začátkem roku 2013 160. výročí narození. S Goethem jsem si před rokem nevrznul, ale příležitost zapřednášet si o svém spolurodákovi bych si ujít neměl nechat.
Začal jsem tedy chronologicky pročítat jeho dílo. Je ho opravdová pyramida. Mám doma dokonce i literární dokument o sporu beletristů kolem Máje a kolem Rozhledů. Rozhledy 28. února 1903 (pár dní po básníkových padesátinách) otiskly článek s názvem Oslava papírové pyramidy, kde si jakýsi Long Tom tropil z národního barda legraci. Asi tušíte, jaké křižácké tažení tento dokument společenské neurvalosti vzbudil. Ale to bych si už ukrajoval ze zajímavých témat, která si jistě rádi přijdete za rok a půl poslechnout.
A tak se radši vrátím k básníkovým začátkům. První báseň údajně vznikla, když Emilu Frídovi bylo 15 let. Na ten věk prozrazovala neobyčejný talent – z toho, co jsem si ve sbírce Z hlubin zatím stačil přečíst, mě vlastně zaujala nejvíce. V mém vydání z roku 1897 má jen dvě sloky - I. a III. z těchto čtyř, mj. o nejhorším vlku pod sluncem, proti kterému oheň nepomáhá.
Žádné komentáře:
Okomentovat