Trávil jsem teď tři dny víc času se Švédy než s vlastní ženou. Odpustila mi to, když se s nimi včera po Radůze taky seznámila. Byla to šestičlenná parta z města Vary a jedna z té party byla Češka, která se do Švédska přivdala. A protože je z Kadaně a má naše město nejen v paměti, ale i v lásce, vzniká zajímavá zámořská spolupráce, která časem může přerůst v partnerství, zvláště když tajemník města Vary je velkým příznivcem Švejka a Prahu navštívil několikrát již v 70. letech.
Tři dny jsou dost dlouhá doba na to, abych si zopakoval, co všechno si spojuju se Švédskem, mnoho jsem zjistil právě až díky této návštěvě. Je toho nakonec asi víc, ale mě krom jedné divadelní vzpomínky zaujala nejvíce trojice slov, která v češtině uvádíme adjektivem přináležitosti ke Švédsku.
Po deseti letech jsem si oblékl žluté tričko se třemi hvězdičkami, které jsme si nechali udělat s divadlem Frak, když jsme hráli Zámek ve Švédsku od Francoise Saganové. V tom žlutém trikotu je obsažena spousta vzpomínek, a v tom vzpomínkovém závodu míru vítězí asi ta na premiéru této hry na Rožmberku v červnu roku 2001 následovaná vystoupením na zámku v Žirovnici. Po průšvihu s Manon Lescaut jsme sklidili úspěch a můj život se pevně spojil s divadlem.
Proč je švédský stůl zrovna švédský? Protože tento druh pohoštění svobodným výběrem, který je typický pro všechny skandinávské země, prezentovalo Švédsko před druhou světovou válkou na světové výstavě v New Yorku, kde se prostřídalo nějakých 44 miliónů lidí, a tak se švédský smörgåsbord dostal do řečí i do té naší. Švédský stůl se vyvinul ze servírování středověkých šlechtických předkrmů, když se ke studeným pokrmům přidaly v 17. století i teplé. Na olympiádě ve Stockholmu v roce 1912 využily místní restaurace přílivu turistů a začaly běžně nabízet švédské stoly jako hlavní jídlo. Ve Švédsku je to dnes i typická vánoční hostina.
A co švédská bedna? Švédové jí říkají plint a těch pět přítomných netušilo, jakou souvislost se Švédskem by toto tělocvičné nářadí mohlo mít s jejich domovinou. A tak jsem jim to musel vypátrat já. Švédská bedna má opravdu švédského vynálezce. Byl jím Pehr Henrik Ling. Ten se stal mistrem bojových umění, když pár let trénoval s Číňanem Mingem. Ming ovlivnil Linga v mnoha směrech a ten pak začal vyvíjet nové metody tělocviku a péče o tělo. Zavedl například speciální masáž, gynekologickou gymnastiku a vynalezl několik tělocvičných prvků, mezi nimi švédskou bednu, ale také ribstol, snad jediné české slovo švédského původu, jež většina Čechů nahradí spíše slovem žebřiny. Teď když tak pátrám po googlu, ještě máme ve slovníku švédská slova skanzen a ombudsman. A prý se dříve lyžaři zdravili slovem skol, které Švédi používají při přípitku – zřejmě právě místo přípitku samotného, protože lyžaři nesmí pít alkohol, jelikož hrozí umrznutí.
Nejdelší pátrání si vyžádala švédská trojka. Nakonec jsem přišel na jeden možný původ tohoto výrazu, kterým si ale nejsem jistý. Jedním z prvních zdokumentovaných sexuálních hrátek ve třech je totiž vztah švédského krále Gustava III., jeho manželky Sofie Magdaleny a jistého hraběte Muncka. Právě Munck měl údajně být pravým otcem následníka trůnu Gustava IV. Adolfa, což byl fakt, který v důsledku (spolu se ztrátou Finska) vedl k pádu dynastie. Příběh je také obsahem prvního švédského historického románu. A dokumentuje ho i karikatura z konce 18. století o tom, jak se král Gustav III. snažil o potomka.
Tři dny jsou dost dlouhá doba na to, abych si zopakoval, co všechno si spojuju se Švédskem, mnoho jsem zjistil právě až díky této návštěvě. Je toho nakonec asi víc, ale mě krom jedné divadelní vzpomínky zaujala nejvíce trojice slov, která v češtině uvádíme adjektivem přináležitosti ke Švédsku.
Po deseti letech jsem si oblékl žluté tričko se třemi hvězdičkami, které jsme si nechali udělat s divadlem Frak, když jsme hráli Zámek ve Švédsku od Francoise Saganové. V tom žlutém trikotu je obsažena spousta vzpomínek, a v tom vzpomínkovém závodu míru vítězí asi ta na premiéru této hry na Rožmberku v červnu roku 2001 následovaná vystoupením na zámku v Žirovnici. Po průšvihu s Manon Lescaut jsme sklidili úspěch a můj život se pevně spojil s divadlem.
Proč je švédský stůl zrovna švédský? Protože tento druh pohoštění svobodným výběrem, který je typický pro všechny skandinávské země, prezentovalo Švédsko před druhou světovou válkou na světové výstavě v New Yorku, kde se prostřídalo nějakých 44 miliónů lidí, a tak se švédský smörgåsbord dostal do řečí i do té naší. Švédský stůl se vyvinul ze servírování středověkých šlechtických předkrmů, když se ke studeným pokrmům přidaly v 17. století i teplé. Na olympiádě ve Stockholmu v roce 1912 využily místní restaurace přílivu turistů a začaly běžně nabízet švédské stoly jako hlavní jídlo. Ve Švédsku je to dnes i typická vánoční hostina.
A co švédská bedna? Švédové jí říkají plint a těch pět přítomných netušilo, jakou souvislost se Švédskem by toto tělocvičné nářadí mohlo mít s jejich domovinou. A tak jsem jim to musel vypátrat já. Švédská bedna má opravdu švédského vynálezce. Byl jím Pehr Henrik Ling. Ten se stal mistrem bojových umění, když pár let trénoval s Číňanem Mingem. Ming ovlivnil Linga v mnoha směrech a ten pak začal vyvíjet nové metody tělocviku a péče o tělo. Zavedl například speciální masáž, gynekologickou gymnastiku a vynalezl několik tělocvičných prvků, mezi nimi švédskou bednu, ale také ribstol, snad jediné české slovo švédského původu, jež většina Čechů nahradí spíše slovem žebřiny. Teď když tak pátrám po googlu, ještě máme ve slovníku švédská slova skanzen a ombudsman. A prý se dříve lyžaři zdravili slovem skol, které Švédi používají při přípitku – zřejmě právě místo přípitku samotného, protože lyžaři nesmí pít alkohol, jelikož hrozí umrznutí.
Nejdelší pátrání si vyžádala švédská trojka. Nakonec jsem přišel na jeden možný původ tohoto výrazu, kterým si ale nejsem jistý. Jedním z prvních zdokumentovaných sexuálních hrátek ve třech je totiž vztah švédského krále Gustava III., jeho manželky Sofie Magdaleny a jistého hraběte Muncka. Právě Munck měl údajně být pravým otcem následníka trůnu Gustava IV. Adolfa, což byl fakt, který v důsledku (spolu se ztrátou Finska) vedl k pádu dynastie. Příběh je také obsahem prvního švédského historického románu. A dokumentuje ho i karikatura z konce 18. století o tom, jak se král Gustav III. snažil o potomka.
Žádné komentáře:
Okomentovat