Dnes slaví svátek Jan Křitel a s ním skrze občanský kalendář většina nás českých Honzů. Ačkoli sám mám za křestního patrona Jana Zlatoústého, za své přímluvce a nebeské kamarády, smím-li to tak napsat, považuju i mnohé další, Křtitele, Evangelistu, Nepomuka a (Bože chraň) i Husa. Na Jana Křtitele se před 470 lety narodil další z mých velkých přímluvců Jan z Kříže, mystik a básník (zemřel v den mých narozenin, 14. prosince 1591). Z jeho Duchovní písně, kterou do češtiny přeložil zprostředkovatel mého prvního setkání se světci Alfred Fuchs, jsem si k přebásnění půjčil dvě sloky (4 a 5), jež bych rád věnoval Julince jako připomenutí dne, kdy jsme Otce Josefa požádali o křest a Cecilii o kmotřenectví.
Otázka přírodě:
Ó lesy a houštiny,
kde dříve mlčívaly skály!
Ó louky a květiny
všech barev zemské škály,
řekněte, zdali jste Ho znaly?
Odpověď přírody:
Patří Mu tisícerý dík
za všechnu naši krásu!
Byl tu jen krátký okamžik,
a z hlubin Jeho hlasu
čerpáme dodnes spásu.
Žádné komentáře:
Okomentovat