Blíží se volby, dokonce jsem si už ze schránky přinesl volební lístky, a tak jsem si k posteli vzal knihu, kterou jsem si nedávno přivezl z dědovy knihovny v Lounech: Politika pro každého od Jana Procházky, od nějž jsem před rokem přečetl geniální román Ať žije republika. Už po pár desítkách stránek sem mohu vložit několik předvolebních mouder, která platila pro 60. léta úplně stejně jako platí dnes.
Včerejší naivní iluze jsou vždycky směšné. Dnešní naivní iluze budou směšné až zítra.
Největší soudržnost na světě je soudržnost neschopných.
Můj vztah ke komunismu tenkrát, v sedmačtyřicátém, byl především citový, všechny nás strhávala závrať z toho, co přijde.
Mandát moci ještě pro nikoho v historii nebyl nekonečný, ani trpělivost národa není věčná.
Jestliže se nám podařilo aplikovat v naší zemi kultu osobnosti za naprostého nedostatku osobností, nesnažme se demokratizovat bez demokracie.
Jsme malý národ, naše hříchy nejsou velké, jsou spíš vleklé, to je horší.
Žádné komentáře:
Okomentovat