27. ledna 2013

Vědeckofantastický Ježíš

V první chvíli, když jsem knihu viděl, zatoužil jsem po ní ze zcela jiných důvodů, a to díky omylu. Říkal jsem si: autor tatínkova nejoblíbenějšího sci-fi románu, který se stal jedním z mála, co jsem z tohoto žánru četl (Julinku k tomu nutit nebudu, ale jestli se mi narodí syn, chudák to odnese), tedy: že by Stanisław Lem napsal román o Ježíšovi? Byl to Polák, tak je to logické. Inu, takovou raritu jsem chtěl mít. Později jsem se přesvědčil o tom, že Lem byl ateista, který se ovšem v mládí v kavárnách dlouhé hodiny přel o existenci Boha s jakýmsi Karolem Wojtyłou, tehdy krakovským knězem.

Až po otevření knihy doma jsem zjistil, že ji nenapsal Stanisław Lem, ale Stanislav Lom, vlastním příjmením Mojžíš, předválečný ředitel Národního divadla. Ale strhující traktát o Jéšuovi z Galileje má dnes možná víc co říct než v době svého vzniku, protože vlastně mluví k ateistům a ten jeho Jéšua je opravdu tak trochu vědeckofantastický.
… my věříme a víme, že se Jéšua narodil z ducha lidské myšlenky! To je tajemství jeho neposkvrněného početí.

Že je živ mezi lidmi tohoto světa už dvacet století! To je tajemství jeho zmrtvýchvstání.

Že vyšel neznámý ze zastrčeného koutu země a vznesl se nad celý svět našich lidských dějin! To je tajemství jeho nanebevstoupení.

Nic nenapsal, ani nevytesal do kamene – a co pověděl, bylo slyšeno nemnohými, rozuměno několika, pochopeno sotva dvanácti a dokonale nesplněno nikým. A přece žije a hlásá svoje slovo v proměňujících se podobách věků a lidského ducha. Stal se člověkem z nás! To je tajemství Syna člověka.

Rodí se znovu a znovu, každé chvíle. Nad každým novorozeným se vznáší duch jeho věčného slova. Je denně popírán, zrazován, ubíjen v každém nejmenším mezi námi, kdo nemůže žít svobodně na svobodné zemi, otevřené všem lidským schopnostem. To je tajemstvé jeho mesiášství.

Síla jeho myšlenky se spojila v širém běhu dějin s každým zlepšením lidského osudu ať pod jakýmikoli hesly, s každým projevem a lepším uskutečněním lidského bratrství a vyššího smyslu všeho společenství mezi lidmi. To je tajemství jeho věčného života!

To jest Jéšua: člověk – syn boží!


Dnes se v kostelích četlo z knihy Nehemiášovy: Nebuďte zarmoucení, neboť radost z Hospodina je vaše síla!

Prd ho, a přes tu včerejší porážku je hned veseleji.

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Víš, člověk by neměl vše brát moc vážně , ani politiku, pak ho ledacos naštve , zbytečně :-)

dám jen dva odkazy :

http://www.mediafax.cz/kultura/3111745-Provokativni-roman-o-navratu-Jezise-Krista-na-Zem-prichazi-na-knizni-trh



http://zastarouprahu.shop4you.cz/naprej-ceska-sportovni-architektura-1567-2012/produkt-2453/

http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=2470

.-)

Anonymní řekl(a)...

st.