Jaro se vrátilo. Země sílí
a jako dítě odříkat zatouží
zpaměti tisíc básní. Za tu píli
barevnou odměnu si zaslouží.
Přísný byl její učitel. Učil ji číst
a při tom bílý vous si pohladil.
“Co je ten modrý květ, zelený list?”
ptala se a teď to ví – a prozradí!
Země se dívá, jak děti hrají
na schovávanou: jedno počítá
a pak hledá, kdo se kde skrývá.
A ona to ví, a přesto to tají,
a co jí učitel dlouhý čas předčítal,
to ona neříká – ona to zpívá!
/Muzot, únor 1922, ze sbírky Sonety Orfeovi, originál zde/
Žádné komentáře:
Okomentovat