Carne vale

Většina z nás pojídá maso za každého počasí, ročního období či režimu. Někteří dali masu vale navždy a stali se z nich vegetariáni. V Kadani bude masopust, staročeský, možná lépe c.k.rakouský masopust, tedy rozloučení se s povánočními radovánkami a příležitost k zamyšlení se nad sebou jako nad dílem Božím či jako nad součástí potravinového řetězce. Byl jsem za svého života tři roky vegetariánem a stále mám trauma z toho, že jsem to nevydržel dodnes. Prostě mi vadí, že je to takhle shůry dáno, že mám na maso chuť a musí kvůli ní na mučidlech chcípat nevinná zvířata. Já vím, řeknete, že je to komplex. A tak o tom už nebudu dál mluvit, každý máme své komplexy, nejsme jejich páni, a tak se s nimi učme žít. Jeden praktický problém to však s sebou nese. Mám dva oblíbené slogany a váhám, který z nich si dát na tričko. Protože jsem ve věku, kdy bojovat proti něčemu znamená totéž co žít, bojoval proti kožešnictvím, patří k mým oblíbeným tenhle: „Čtyřicet tupých zvířat musí zahynout, aby se jedno obléklo.“ (Nedávno mi někdo řekl, že dřív byly v módě kožichy, dneska je v módě boj proti kožichům. Podle toho asi prostě jen podléhám módním trendům.) Druhý slogan je z opačného soudku: „Ušetřte nevinná zvířata – jezte vegetariány!“ Poradíte mi, který si vzít na triko? Nebo znáte lepší slogan?

Toho kadaňského c. a k. staročeského masopustu se aktivně zúčastní i Divadlo Navenek, jehož stránky se pomalu, ale jistě zaplňují (zkuste třeba fotogalerii u Školy pomluv). Posílejte náměty, příspěvky či peníze, za vše budeme rádi.