Kdybych se zamýšlel nad svými studii, naštěstí to nebyla taková „paráda“, jakou popisuje Aloys Skoumal, i když mojí univerzitou byly a stále jsou také knihy. Nicméně někteří profesoři nás ty knihy naučili milovat. Mezi nimi byl i Fred Hyna, dovolím si mu takhle říkat, ne proto, že už mě nemůže uvést do patřičných mezí, ale proto, že jsme o něm jako o Fredovi vždycky mluvili, i když jsme byli pouhými návštěvníky jeho přednášek. A když jsme nějakou nestihli, vždycky jsme si byli jisti, že nás spolužáci zahrnou celou řadou průpovídek a historek, kterými Fred v hodinách nešetřil. Neopakovatelný byl hlavně tón jeho hlasu a upřený pohled na protější stěnu, jako by z ní vše četl. Když jsem na zkoušce z dějin českého středověku zjistil, že doc. Janusová je nemocná a zkouší za ni jakýsi dr. Hyna, pokusil jsem se vyjednat jiný termín. O Fredovi totiž bylo známo, že je spíš přes sociální a hospodářské dějiny než přes královské levobočky, které jsem se pro paní docentku celkem obstojně našprtal. Fred ale trval na svém, že když už jsem vážil cestu na katedru, nechť táhnu (myšleno otázku, resp. dvě). Jedna otázka byla dynastická, tam jsem oslnil, ale v hospodářské otázce jsem dostal od pana doktora „dějiny vepře od počátku středověku do 14. století" a kdybych neuměl aspoň těch pár titulů, které jsem tvrdil, že mám přečtené, ale problematika chovu vepře mi nějak vypadla z paměti, nevím, co bych tam povídal. Tehdy jsem poprvé poznal Fredovu od té doby mě při zkouškách často provázející repliku: „Není to tak úplně správně“, která znamenala, že je to přesně naopak – řekl-li jsem „na jihu“ a ono to „nebylo tak úplně správně“, správná odpověď byla „na severu“. „No vidíte, že to umíte,“ vyhrkl Fred a dostal jsem výbornou. Jsem rád, že mám od Freda v indexu samé jedničky. A jsem rád, že mám v paměti spoustu historek a zážitků ať už z hodin či exkurzí. Jednou jsem nakreslil i Fredův portrét, někde ho určitě mám, tak až ho najdu, podělím se o něj. Je to asi jediné mé výtvarné dílo, které se mi líbí, i když jde opravdu jen o skicu. Chtěli jsme si ho tenkrát dát na trička s větičkou: „Já si asi myslím, že to neudělám“, která patřila do Fredova slovního arsenálu, a přijít tak na jeho seminář. Nestalo se, ale jednou si to tričko udělat nechám.
Fred Hyna nás opustil minulý týden, stár pouhých 53 let.
Žádné komentáře:
Okomentovat