Proč bloguji?

Četl jsem v jednom mailu zamyšlení na téma "Proč nejsem blogger?" a donutilo mě to k tomuto vstupu. Souhlasím s názorem, že blog je nesmysl. Pro mě je ale hračkou, a protože je právě na půdě objevenou hračkou, jsem z něj nadšen jako dítě. Dělat nesmysly je privilegiem dětství. Z nesmyslů kolem sebe je dospělý člověk rychle unaven, ale dítě se hračky nasytí, až když se stane dospělým člověkem.
Další výtka: blog je neosobní. Znovu souhlasím, jde vlastně jen o iluzorní naplnění touhy být slyšen, resp. čten. Jsem tedy dítě a iluzionista. Až vyrostu, promluvím si s vámi osobně.