13. prosince 2008

Šošolkový reflex

Prosím pomozte s vědeckým průzkumem.

Už jsem měl v životě pocit, že jsem objevil supernovu. Jednou jsem zase objevil příčně pruhované televizní vlnění. Tyto převratné objevy mi však žádný patentový úřad nevzal, první proto, že supernova byla jen neostrým světelným kolečkem v dalekohledu a v hledáčku, který ve skutečnosti neměl svůj zdroj na nebi, ale na střeše, protože šlo o z ulice osvětlenou špičku hromosvodu. V druhém případě prý jde o jednoduchý optický zákon, který platí plošně pro staré (tedy ne ty ploché) televizní obrazovky.

Konečně nadešel v mém životě čas na další vědecké objevy Galvaniho metodou žabích stehýnek. Včera jsem sledoval dokument o potkanech, na kterých vědci zkoumají funkce mozku a nervového systému. Pomocí různých přístrojů připevněných k hlavě laboratorních zvířátek ovlivňovali neuroexperti jejich chování a naopak využívali jejich nervové vzruchy k ovládání různých mimotělesných funkcí. Zkoušeli to už i na lidech – na paraplegicích, kteří pomocí svých nervových signálů ovládali kurzor na obrazovce. Mimo jiné v pořadu také zaznělo, kde máme v mozku centra pro pohyby tváře, rukou a nohou. Jde to postupně od uší na vrchlík hlavy. Měl jsem při sledování pořadu nohu přes nohu, a tak jsem se zkusil jemně ťuknout do šošolky. Noha mi vylítla stejně, jako když mě někdo praští do čéšky. Začal jsem přemýšlet, jestli objev čéškového (tedy latinsky patelárního a slovensky jabĺčkového reflexu) byl náhodnou akcí nějakého dítěte, které bouchlo tatínka amatérského neurochirurga do kolene, nebo cíleným výzkumem založeným na oťukávání celého těla v různých polohách. Dospěl jsem k názoru, že šlo o náhodu. A podobně náhodou jsem já po stu letech samostatné existence neurologie objevil šošolkový reflex. Jsem zvědavej, co mi řeknou na neurologickém patentovém úřadě, ale doufám, že si mě rovnou nenechají na klinice.

Pro svůj objev samozřejmě potřebuju konfirmativní terénní výzkum. Je totiž také zcela možné, že mám v hlavě místo mozku čéšku. Můžete si tedy prosím kvůli mně dát na chvíli nohu přes nohu a praštit se shora silněji do hlavy? Výsledky mi prosím sdělte do komentářů. Děkuju.

8 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Mydlil jsem se do hlavy asi 3 minuty s přibývající intenzitou, ale noha se ani nepohnula. Je mi líto, že jsem nemohl kladně podpořit tvůj chvályhodný vědecký výzkum. Bohužel budu muset končit, motá se mi hlava a asi půjdu zvracet. Myslím, že mám slabší otřes mozku...

Amara řekl(a)...

Taky jsem to zkoušela a nic. Bohužel.

J-Lo řekl(a)...

No, nejlíp bych z toho vybruslil, kdybych řekl, že to celé byla literární legrace a že jsem chtěl jen donutit čtenáře, aby se sám mlátil do hlavy:)

Ale to bych lhal, mně to opravdu funguje. Jsou dvě možnosti - buď jde o jistou formu sugesce. Trochu tomu možná pomáhám a tak mě taky trochu zklamalo, že jste tomu v rámci pomoci začínajícímu neurologovi taky trochu nepomohli;) Jakmile to totiž jednou zkusíte a na bacení do hlavy tu nohu vymrštíte, nepřijde vám nic přirozenějšího než tohle.

Nebo šošolkový reflex existuje, ale je potlačen vyšší nervovou soustavou čili šedou kůrou mozku, což se projevuje už při samotném čéškovém. A přiznejme si, než dojde signál od šošolky k noze, má váš mozek delší dobu na to, aby zabránil reakci, a tak se prostě jen zkrotíte, abyste se neztrapnili. Zkuste příště dát svým nervům víc volnosti (případně jim i trochu pomoct, jak jsem naznačil nahoře)! Na úder do kolene pak také nereagují ti, co mají čéšku pokrytou zbytečně velkou dávkou tuku, takže je taky možný, že máte tlustou hlavu.

Z mého vědeckého přesvědčení věřím v druhou možnost:)

Anonymní řekl(a)...

http://www.acapela.tv/good-old-times.html

Anonymní řekl(a)...

http://www.acapela.tv/good-old-times-bb9513536c63a.html

Tahle adresa to měla být!


Pokusný králík

Anonymní řekl(a)...

Nezoufej, možná sis jen vybral špatnej testovací vzorek populace - zkus třeba Džeryho, ten má hlavu jako koleno, takže by u něj měla zafungovat i ta šošolka ;-)

Anonymní řekl(a)...

Díky...dozvěděla jsem se pár nových, objevných skutečností. Zkusím to předložit na nějakém místním ústavu a následně to aplikovat v praxi :o) ;-)

michal řekl(a)...

Hodně zajímavý příběh. Já jsem registrace ochranné známky a patenty řešil kdysi v rámci diplomové práce a přišlo mi to hrozně složité a vlastně docela urážlivé, nebo spíš nevstřícné vůči těm, kteří skutečně přišli s nějakou inovací. Pak jsem se o tom ale bavil s jedním člověkem z patentového úřadu a ten mi to vyvracel tím, že občas lidi chodí fakt s kravinami, tak je potřeba, aby to bylo trochu náročné. Tak těžko říct.