Dnes, v den narozenin autora Kocoura Moura, přeložil jsem Kajetánovi závěrečnej kousek z povídky od Rudyarda Kiplinga jako básničku. (originál povídky zde)
Kocour doma chytá myši
a s dětmi si umí k hrát.
Nikdo jiný je neutiší.
Jen za ocas netahat!
Když děti unaví a chytne myšku zas,
nastane náhle jeho čas,
kdy luna přichází a s ní temná noc.
To potom nějaká zvláštní moc
promění kocoura v tažné zvíře,
které se všude vyšplhá:
na stromy, na střechy, na vikýře;
často si kožíšek roztrhá.
Ocasem mává sem a tam,
jak chodí nocí sám a sám.
Žádné komentáře:
Okomentovat