Nevěř v Boha!
Tak začínal dětský památník 1950. Jeptiška nad tím plakala, zakryla si obličej, klekla a modlila se. To mně 17. IX. 50 vypravovala Mařenka a Alena Pojerovy. Jeptiška měla napsat: Nevěř mamince! Sestra Paskalina. - Ta matka přišla jeptišce vynadat, že nepotřebuje, aby se za ni modlila.
Jakub Deml, Haluciňák
Vždycky mi byla blízká představa, že svět stojí na modlitbě. Že se někdo někde tiše modlí, a proto se všechno ještě nerozpadlo na prach a pak na atomy. My si myslíme, že svět pracuje na základě fyzikálních zákonů a přitom ho pohromadě nedrží gravitace, ale modlitby jeptišek, tibetským mnichů, potulných dervišů a taky těch osamělých a zbytečných babiček, co je člověk potkává po kostlelech, jejichž klenbu podpírají svýma sepjatýma rukama.
O jedné takové babičce vím, že se modlila za mě a za něco, čemu jsem připisoval váhu Vesmíru. Ten Vesmír se zbořil a já bych měl zákonitě přestat věřit v Boha, Vesmír i modlitby nepotřebných stařen. Zbyla by mi jen jistota přírodních zákonů – ale i podle nich by se váha Vesmíru neměla změnit ani po jeho zhroucení. Už mi přišlo, že jménem republiky bylo ukončeno moje krátké manželství, ale snad aspoň ta babička ví, jak moc si vážím té, kterou jsem (bez ohledu na Boha a republiku) opustil.
Tvá maminka.
Tak začínal dětský památník 1950. Jeptiška nad tím plakala, zakryla si obličej, klekla a modlila se. To mně 17. IX. 50 vypravovala Mařenka a Alena Pojerovy. Jeptiška měla napsat: Nevěř mamince! Sestra Paskalina. - Ta matka přišla jeptišce vynadat, že nepotřebuje, aby se za ni modlila.
Jakub Deml, Haluciňák
Vždycky mi byla blízká představa, že svět stojí na modlitbě. Že se někdo někde tiše modlí, a proto se všechno ještě nerozpadlo na prach a pak na atomy. My si myslíme, že svět pracuje na základě fyzikálních zákonů a přitom ho pohromadě nedrží gravitace, ale modlitby jeptišek, tibetským mnichů, potulných dervišů a taky těch osamělých a zbytečných babiček, co je člověk potkává po kostlelech, jejichž klenbu podpírají svýma sepjatýma rukama.
O jedné takové babičce vím, že se modlila za mě a za něco, čemu jsem připisoval váhu Vesmíru. Ten Vesmír se zbořil a já bych měl zákonitě přestat věřit v Boha, Vesmír i modlitby nepotřebných stařen. Zbyla by mi jen jistota přírodních zákonů – ale i podle nich by se váha Vesmíru neměla změnit ani po jeho zhroucení. Už mi přišlo, že jménem republiky bylo ukončeno moje krátké manželství, ale snad aspoň ta babička ví, jak moc si vážím té, kterou jsem (bez ohledu na Boha a republiku) opustil.
Žádné komentáře:
Okomentovat