Dlouho jsem sem nedával hádanku s nějakým méně známým portrétem všeobecně známé osobnosti. Tak tedy, co vyrostlo z tohohle hocha?
Poradím, že to byl básník a překlad jeho Tatarské písničky z poémy o jedné fontáně věnuju Věrušce:
Nebe nám dává důvod k breku
ve formě nejrůznějších běd:
blažený fakír, který viděl Mekku
na konci proplakaných let.
Blažený ten, koho smrt zastavila
na břehu řeky Dunaje
z tichých vod vznesla se krásná víla
a odnesla ho do ráje.
Nikdo však nebyl více oblažen,
nikoho neobdarovalo nebe
tak jako toho, který ze sta žen
v harému vybral si tebe!
Žádné komentáře:
Okomentovat