Lámání a trhání rekordů tvoří ducha dnešní doby. Na světové úrovni si ho sám sobě utrhnul Usain Bolt, na té naší národní třeba plavec Vítek zlomil Venclovského, na té naší kadaňské máme třeba nejužší uličku a nejvíc katů na jednom místě a na té osobně matrimoniální jsme si s Věruškou trhli rekord ve stopování. Ale ještě jiné tři rekordy mě za poslední týden potěšily.
Jednak ten, že anglická wikipedie pokořila třetí milion v počtu hesel. Brousil jsem si zuby na ten kulatý článek se svou Valčí, ale vyfoukla mi ho nějaká norská herečka a režisérka. Budu zase mít šanci zhruba za dva roky, až se budou lámat čtyři miliony.
Druhý rekord je osobní. Moje Elo v šachu se dlouho pohybovalo mezi 1400 a 1500. V lednu jsem se poprvé dostal nad 1500, ale trvale jsem se nad touto hranicí usadil až od května. Od té doby vzhlížím k šestnáctistovce, ale přestože jsem se párkrát ocitl blízko, vždy se našel šachista, který mi ukázal, kam zatím patřím. Když jsem se vrátil z Itálie, měl jsem 1561 bodů. Odehrál jsem od té doby pět partií a žádnou neprohrál, takže ten měsíční odpočinek měl kladný efekt. Nicméně čtyři z pěti soupeřů byli papírově slabší, tak jsem jen potvrzoval předpověď. Na překonání magické laťky jsem si tedy vybral symbolicky hráče se 1601 bodem – vlastně on si vybral mě, což mi přijde ještě symboličtější. Já měl v tu chvíli 1592. Začal jsem s bílými dámský gambit, moji nejsilnější hru. V první třetině jsem byl o dva pěšce slabší a to proti papírově silnějšímu soupeři v téhle bodové kategorii znamená téměř jistou sebevraždu. Nicméně soupeř dlouho přemýšlel a dostával se do časové tísně. Pak přišel rozhodující tah. Po soupeřově dle mého názoru nesmyslném a chybném tahu králem, jsem zahrál takto:
V partii to byl 17. tah:
1.d4 Jf6 2.h3 d5 3.Jf3 e6 4.Sg5 h6 5.Sh4 c5 6.c4 dxc4 7.Jc3 a6 8.e4 g5 9.Sg3 b5 10.a3 Jc6 11.d5 exd5 12.exd5 Je7 13.d6 Jf5 14.Se5 Jxd6 15.De2 Se6 16.Vd1 Kd7? 17.Je4! Jfxe4 18.Sxh8 Jf6 19.De5 Jfe8 20.Dxc5 f6 21.g4 Dc7 22.De3 Vd8 23.Jd4 Sf7 24.Jf5 Kc8 25.Df3 Da5+ 26.Ke2 Dc7 27.Da8+ Db8 28.Dxa6+ Db7 29.Da5 De4+ 30.Je3 Jc7 31.Vh2 c3 32.Dxc3 Sc4+ 33.Ke1 Ve8 34.Sg2 De6 35.Dxf6 Dxf6 36.Sxf6 Je4 37.Sxe4 Vxe4 38.Vd8+ Kb7 39.Vxf8
Když mi po chvíli napínavého přemýšlení nakonec koně vzal, dobral jsem si věž a začala urputná materiálně vyrovnaná bitva. Dá se s trochou nadsázky říct, že soupeř dal za koně celé království. Pozice se zamíchala a já si černého svazoval do stále užší oprátky. Čas mu odsýpal rychleji než mě, a tak začal dělat chyby, po nichž pár sekund před vypršením své půlhodiny vzdal. A já mám teď 1602 bodů! Jsem si téměř jistý, že se po následujících partiích vrátím do patřičných mezí, ale pochlubit jsem se musel.
No a teď je čas na Váš rekord. Souvisí s tímhle:
Můžete se stát 1000. návštěvníkem mé stránky věnované Rudovi. Pokud se jím opravdu stanete, vyfoťte si stránku s číslem 1000 v počítadle a když mi ji pošlete, zaplatím vám jako výhru Rudův oblíbený drink – velkej rum a malý kafe (a nebojte se, všichni výherci z mých soutěží se nakonec dočkají!).
Jednak ten, že anglická wikipedie pokořila třetí milion v počtu hesel. Brousil jsem si zuby na ten kulatý článek se svou Valčí, ale vyfoukla mi ho nějaká norská herečka a režisérka. Budu zase mít šanci zhruba za dva roky, až se budou lámat čtyři miliony.
Druhý rekord je osobní. Moje Elo v šachu se dlouho pohybovalo mezi 1400 a 1500. V lednu jsem se poprvé dostal nad 1500, ale trvale jsem se nad touto hranicí usadil až od května. Od té doby vzhlížím k šestnáctistovce, ale přestože jsem se párkrát ocitl blízko, vždy se našel šachista, který mi ukázal, kam zatím patřím. Když jsem se vrátil z Itálie, měl jsem 1561 bodů. Odehrál jsem od té doby pět partií a žádnou neprohrál, takže ten měsíční odpočinek měl kladný efekt. Nicméně čtyři z pěti soupeřů byli papírově slabší, tak jsem jen potvrzoval předpověď. Na překonání magické laťky jsem si tedy vybral symbolicky hráče se 1601 bodem – vlastně on si vybral mě, což mi přijde ještě symboličtější. Já měl v tu chvíli 1592. Začal jsem s bílými dámský gambit, moji nejsilnější hru. V první třetině jsem byl o dva pěšce slabší a to proti papírově silnějšímu soupeři v téhle bodové kategorii znamená téměř jistou sebevraždu. Nicméně soupeř dlouho přemýšlel a dostával se do časové tísně. Pak přišel rozhodující tah. Po soupeřově dle mého názoru nesmyslném a chybném tahu králem, jsem zahrál takto:
V partii to byl 17. tah:
1.d4 Jf6 2.h3 d5 3.Jf3 e6 4.Sg5 h6 5.Sh4 c5 6.c4 dxc4 7.Jc3 a6 8.e4 g5 9.Sg3 b5 10.a3 Jc6 11.d5 exd5 12.exd5 Je7 13.d6 Jf5 14.Se5 Jxd6 15.De2 Se6 16.Vd1 Kd7? 17.Je4! Jfxe4 18.Sxh8 Jf6 19.De5 Jfe8 20.Dxc5 f6 21.g4 Dc7 22.De3 Vd8 23.Jd4 Sf7 24.Jf5 Kc8 25.Df3 Da5+ 26.Ke2 Dc7 27.Da8+ Db8 28.Dxa6+ Db7 29.Da5 De4+ 30.Je3 Jc7 31.Vh2 c3 32.Dxc3 Sc4+ 33.Ke1 Ve8 34.Sg2 De6 35.Dxf6 Dxf6 36.Sxf6 Je4 37.Sxe4 Vxe4 38.Vd8+ Kb7 39.Vxf8
Když mi po chvíli napínavého přemýšlení nakonec koně vzal, dobral jsem si věž a začala urputná materiálně vyrovnaná bitva. Dá se s trochou nadsázky říct, že soupeř dal za koně celé království. Pozice se zamíchala a já si černého svazoval do stále užší oprátky. Čas mu odsýpal rychleji než mě, a tak začal dělat chyby, po nichž pár sekund před vypršením své půlhodiny vzdal. A já mám teď 1602 bodů! Jsem si téměř jistý, že se po následujících partiích vrátím do patřičných mezí, ale pochlubit jsem se musel.
No a teď je čas na Váš rekord. Souvisí s tímhle:
Můžete se stát 1000. návštěvníkem mé stránky věnované Rudovi. Pokud se jím opravdu stanete, vyfoťte si stránku s číslem 1000 v počítadle a když mi ji pošlete, zaplatím vám jako výhru Rudův oblíbený drink – velkej rum a malý kafe (a nebojte se, všichni výherci z mých soutěží se nakonec dočkají!).
3 komentáře:
Stále čekám na tatranku starou asi 8 měsíců!
A já mám (stále) v plánu) večer pro výherce, na kterej pozvu nějakou kapelu a zaplatím večeři a pití a na závěr předám ceny;) Ale to chce tak nejmíň deset výherců:D
Gratuluju k té výhře. Bylo to fakt napínavý. :-) Pavel
Okomentovat