Oblečení je vkusné, když zvýrazňuje krásu osoby, jež je má na sobě. Pokud zvýrazňuje jen jednu část těla, je nevkusné. (to je vyčtené z Eca)
A i vkusně oháklá Miss World by neměla být jen krásná, ale měla by dokázat, že nemá v hlavě žmolenku.
A poslední myšlenku jsem rozvedl na blogu KZK.
Z jiné diskuze, kde se Avatara také dotkli, bych přímo ocitoval pár úžasných postřehů. Takhle novinářsky vedený rozhovor se třemi režiséry skrze videokonferenci na Skypu jsem četl poprvé a moc se mi líbila!
Svěrák: Dneska jsou kina stavěný tak, že slyšíte další repliku, ale neslyšíte, jak se smějou lidi kolem.
... A já myslím, že jakmile se toho (3D) chytne pornografie, v tu chvíli se to rozletí po celém světě, protože každej strejda to prostě bude chtít mít doma.
Hřebejk: ... to bude super! Zaniknou totiž mezilidský vztahy.
Forman: ... tak prostě bude všechno tři dí. Je to jen technologie, ale lidi budou zase chtít příběh, který by je dojal nebo rozesmál.
Hřebejk: A ještě by pak měly ty filmy vonět, já myslím... kdyby vlastně divák ještě cejtil, když to někomu utrhne nohu, to by s ním otřáslo možná víc než 3D. Ale byl by problém s větráním.
... kdyby skoro jakýkoli Vávrův film se měl dneska zaplatit, tak by stál miliardu.
Forman: Helejte se, film je strašně důležitej a velice mocnej po ty dvě hodiny, co člověk sedí v kině. Ve chvíli, kdy z toho kina vyleze, tak už je ten film jen jedním z mnoha milionů zážitků. Ale pokud je film o něčem, co se člověka nějak dotýká, tak něco uvízne.
Svěrák: Ono vás šokuje, že českej film může stát třicet milionů a že za to by se třeba dalo postavit lůžkový oddělení nemocnice... My nevíme, co způsobuje ta kultura ve společnosti. Ale běda, když není. A podívejte se, co zůstalo po starých civilizacích – Egypt, Řecko, Řím – jenom kultura. Takže je absurdní se ptát, jestli by nebylo lepší dělat něco jinýho. No jo, můžeme stavět dálnice třeba!
Hřebejk: ... herectví stárne, ale taky získává určitou poezii. Že se člověk s chutí podívá třeba na Garyho Granta. Je to jiný, než herectví řekněme po Marlonu Brandovi, ale má to poezii, noblesu. Mluvím o těch nejlepších hercích. Když se díváte třeba na Adinu Mandlovou, je to nemoderní proti tomu, jak hraje dneska Aňa Geislerová, ale zase tam je šarm, kterej neumím přesně pojmenovat, ale líbí se mi.
Forman: Novinky technický mě nijak nepřekvapujou, ty očekávám. Ale příběh musí chytnout. A to je těžký, protože příběhy se vlastně opakujou. Ale když je stejnej příběh udělanej, jak ho člověk před tím nikdy neviděl, zase tě chytne...
Ono to souvisí s tím, že nakonec – co chceme z toho plátna? Chceme pravdu. No jo, jenomže to je těžký, protože pravda sama o sobě je strašně nudná. Právě proto, že to je pravda. A jak má člověk přijít s nějakou novou pravdou, když už bylo všecko řečený? Anebo musí tu starou pravdu říct způsobem, jak ji ještě nikdo předtím neřekl.
Ten rozhovor ale stojí za to celý!
Žádné komentáře:
Okomentovat