22. února 2010

Dějiny okamžiku

Věrušce

Ještě jednou z ní dlouze potáhl
a pak ji, jedinou svědkyni své samoty,
utopil v plechovém popelníku.
Vzal do ruky pero,
namočil ho do mateřského mléka
a na kus černého papíru napsal
velkými písmeny: DĚJINY OKAMŽIKU.
Za nadpis nakreslil hvězdičku
asi takhle malou *
a papír nechal prázdný.
Jen dole narýsoval podle pravítka čáru
a pod ni pošeptal
potichu,
jako ještě před chvílí
mávala křídly












__________________________
* babočka na špendlíku

Žádné komentáře: