Miroslava

Moje maminka se jmenuje po svém tatínkovi. Miroslava. Pro každého syna je jméno matky mariánsky zbožňované a vlastně ho ani nevnímá jako jméno. Přijde mi, že ostatní Mirky, které znám, nosí jiné jméno. Miroslavy z medií pak zase nosí důležitější příjmení, a tak si shodu křestních jmen rovněž nepřipouštím. Jistě ale pochopíte, jak mě překvapilo při čtení vlastního životopisu Luise Buñuela, když jsem v jednu chvíli četl:

Zločinný život Archibalda de la Cruz, natočený v roce 1955, se původně inspiroval románem, myslím jediným, mexického dramatika Rudolfa Usigliho. Film měl téměř všude dost značný úspěch. Pro mne je spojen se vzpomínkou na zvláštní drama. V jedné scéně filmu hlavní herec Ernesto Alfonso pálil v keramické peci pannu udělanou přesně v podobě herečky Miroslavy. A brzy po natáčení spáchala Miroslava sebevraždu z nešťastné lásky a byla na vlastní přání spálena.

Předávkovala se prášky na spaní. Byla zřejmě zamilovaná do španělského toreadora Luise Miguela Dominguína, o kterém psal i Hemingway. Jeho fotografii držela v ruce, když našli její tělo. Dominguín si pár měsíců předtím vzal italskou herečku Luciu Bosé, která pak dostala roli hned v následujícím Buñuelově filmu. Některé osudy si člověk nevymyslí.

A kde se vzalo u mexické herečky jméno Miroslava? Samozřejmě to byla rodem Češka, ale do Mexika ji rodiče odvezli už jako holčičku ze strachu před nacisty. To křestní jméno je dostatečně dlouhé a ve španělštině natolik neobvyklé, že se v umělecké branži mohla svého příjmení Šternová vzdát.