Nedělní večer a včerejší den až téměř do půlnoci jsem strávil ve společnosti tří zajímavých mužů. Dr. John Zeisel přijel do Kadaně uctít památku svého otce, kadaňského rodáka Hanse Zeisla, a vzal s sebou i své dva syny Evana a Adama. Dnes jsem při té příležitosti tlumočil jeho přednášku o celé rodině Zeisslových a byla to zajímavá zkušenost - zdaleka nejen po překladatelské stránce (i když jsem se trochu zapotil, protože naposledy jsem před auditoriem tlumočil před více než deseti lety). Rád bych se podělil o zážitek. V tomto článku ale nejdříve shrnu, kvůli komu celé toto setkání vzniklo.
Hans Zeisel studoval ve Vídni právo a politické vědy, nicméně po promoci aplikoval své vědomosti v sociologických výzkumech (sociologie se tehdy dala studovat jen na několika větších evropských univerzitách). Podstatná byla jeho studie nezaměstnanosti (spolu s kolegy Paulem Lazersfeldem and Marií Jahodovou), při níž zjistil psychologický dopad nezaměstnanosti na sebeúctu. Hans se z praktických důvodů dále zaměřil na průzkumy trhu, které se daly poměrně výhodně nabízet průmyslovým a obchodním firmám. Když jeden takový nabídl starému panu Baťovi, tento mu ukázal tabulky s vývojem jeho zisku od začátku své kariéry s otázkou: „A na co já potřebuji nějaký průzkum trhu?“
V roce 1932 se v Berlíně seznámil s Evou Strikerovou, která se ale právě tehdy rozhodla svoji nadějnou kariéru návrhářky užitné keramiky zúročit v Sovětském svazu. Opravdu se tam za pár let stala ředitelkou sovětského sklářského a porcelánového průmyslu. Nicméně v roce 1936 byla ze dne na den zatčena tajnou policií, obviněna z kontrašpionáže (jako kurýr mezi Trockým a skupinou plánující atentát na Stalina) a strávila 16 měsíců v sovětském Gulagu. Po propuštění byla vyhoštěna do Vídně, kde se znovu setkala s Hansem Zeislem. Bylo to po anšlusu, a tak oba milenci židovského původu nasedli na vlak a odjeli do emigrace. V londýnském Greenwichi se vzali a s několika desítkami dolarů v kapse odjeli do USA.
Ve Státech udělali oba manželé Zeislovi slušnou kariéru, Eva v designu a Hans v sociologii, zejména té právní. Napsal několik knih a osobně se celý život angažoval za zrušení trestu smrti a proti jaderné válce, ale také třeba za maximální rychlost 55 mil (tj. cca 90km) v hodině na silnicích a pro vše měl jako pádné argumenty sesbíraná sociologická data. V letech 1953 až 1974 učil právo na univerzitě v Chicagu. V 80. letech převzal nejvyšší rakouské státní vyznamenání. Zemřel v březnu 1992.Včera, 20 let po jeho smrti mu byla odhalena pamětní deska na rodném domě v Kadani.
Hans Zeisel studoval ve Vídni právo a politické vědy, nicméně po promoci aplikoval své vědomosti v sociologických výzkumech (sociologie se tehdy dala studovat jen na několika větších evropských univerzitách). Podstatná byla jeho studie nezaměstnanosti (spolu s kolegy Paulem Lazersfeldem and Marií Jahodovou), při níž zjistil psychologický dopad nezaměstnanosti na sebeúctu. Hans se z praktických důvodů dále zaměřil na průzkumy trhu, které se daly poměrně výhodně nabízet průmyslovým a obchodním firmám. Když jeden takový nabídl starému panu Baťovi, tento mu ukázal tabulky s vývojem jeho zisku od začátku své kariéry s otázkou: „A na co já potřebuji nějaký průzkum trhu?“
Ve Státech udělali oba manželé Zeislovi slušnou kariéru, Eva v designu a Hans v sociologii, zejména té právní. Napsal několik knih a osobně se celý život angažoval za zrušení trestu smrti a proti jaderné válce, ale také třeba za maximální rychlost 55 mil (tj. cca 90km) v hodině na silnicích a pro vše měl jako pádné argumenty sesbíraná sociologická data. V letech 1953 až 1974 učil právo na univerzitě v Chicagu. V 80. letech převzal nejvyšší rakouské státní vyznamenání. Zemřel v březnu 1992.Včera, 20 let po jeho smrti mu byla odhalena pamětní deska na rodném domě v Kadani.
Příště napíšu něco o Hansových potomcích, které jsem měl tu čest osobně poznat.
Žádné komentáře:
Okomentovat