Němci byli vždy dobří pohádkáři. Dnes jsem objevil Clementa Brentana, jehož příbuzní měli vazby i na Čechy (a on, druhým jménem Wenzeslaus, také spolupracoval s Josefem Dobrovským na své divadelní hře Založení Prahy). Jedna z jeho básní mě inspirovala k aktuální milostné úvaze o konci světa, kterou věnuji své Věrušce:
Letos prý bude konec světa,
jak tvrdí mayský kalendář:
snad v prosinci, snad koncem léta
vyhasne navždy slunce zář.
U Mayů došlo k pochybení,
slunce už vyhaslo, je černé nebe
a svět už také dávno není,
pro mě už není nic – krom tebe!
Žádné komentáře:
Okomentovat