Každá vzpomínka je jako bublina:
když nepraskne, někam odletí.
Přesto ale, tati, pořád vzpomínám
na krásné chvíle ve tvém objetí.
Jak rád bych se ti zase vrhnul do náruče,
jak rád bych zas byl onen malý kluk,
jenž cítil, jak ti v hrudi buben tluče,
a v ruce svíral pravý bublifuk.
2016/912
Žádné komentáře:
Okomentovat