Včera jsem byl na setkání se šamanem. Zajímalo mě to asi spíš ze sociologického hlediska, a proto jsem se zúčastnil jen přednášky a rituál již nechal zasvěcencům, podobně jako se hosté na katolické mši orientují spíše na bohoslužbě slova a bohoslužba oběti pro ně může být už jen legrační seancí poblázněných exotů. Bylo hezké sledovat mladé lidi na duchovní cestě. Vidět touhu po chůzi po žhavých uhlících a proniknutí do vyššího světa, kde je vše možné. A také možná touhu po duchovním vyléčení a nabytí (nebo nabití, což je asi správnější výraz) energie a síly. Protože jsem skeptik i k vlastní konfesi na tomto světě, nebudu předstírat, že bych tu touhu sdílel. Z hlediska šamanismu jsem si vyvolil za své silové zvíře beránka, za svého šamana Ježíše Krista a za průvodce na duchovní cestě Otce Josefa, místo křtu ohněm jsem pokřtěn vodou a místo bubínku a chřestidel chodím na kůr do těsné blízkosti varhanních píšťal. Nejsem tedy asi vhodný adept čistého šamanismu nebo čarodějnictví, ale rád se nechávám okouzlit. A jako si současný šamanismus půjčuje ke své nauce teze moderní psychologie a východních náboženských systémů, půjčuji si z mnoha myšlenkových proudů i já. A přece se vždy vrátím ke slovům evangelií.
Hned večer jsem si vyhledal dvě kapitoly, abych se rozvzpomněl na souvislosti dvou zásadních Kristových výroků. Ten první je z Matouše (12, 30) a zní: „Kdo není se mnou, je proti mně.“ Druhý je z Marka (9, 40) a zní: „Kdo není proti nám, je pro nás.“ Zdánlivě protichůdné výroky, ale každý má trochu jinou souvislost.
V tom prvním je Ježíš nařčen, že léčí, tedy vyhání démony ve jménu Belzebula, Satana. Když vysvětlí, že jedná ve jménu Ducha Svatého, pokračuje poměrně zásadní věcí, kterou ocituji ze studijního překladu Bible: „Proto vám pravím: Každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu odpuštěno nebude. A tomu, kdo by řekl slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno; ale tomu, kdo by promluvil proti Duchu svatému, nebude odpuštěno ani v tomto věku, ani v budoucím.“ Tedy „kdo není se mnou“ je zde myšleno kdo není s Ježíšem za jedno v tom, že se má jednat (léčit) ve jménu Ducha svatého, ať už uznáváte Syna člověka (Ježíše Krista) nebo ne, ten „je proti mně“ tedy proti Ježíšovu učení. Z širšího hlediska, ke kterému mám já blízko, jde tedy o to, že každý, kdo uznává nebo hledá něco víc než je sám (tedy v Čechách ta obrovská masa tzv. „něcistů“) je na správné cestě – tedy i ti na šamanské cestě, pokud tedy míní přinášet dobro. To jsou ti „lidé dobré vůle“ 2. Vatikánského koncilu, jenž došel k závěru, že „věčné spásy mohou totiž dosáhnout všichni, kdo bez vlastní viny neznají Kristovo evangelium a jeho církev, avšak s upřímným srdcem hledají Boha a snaží se pod vlivem milosti skutečně plnit jeho vůli, jak ji poznáváme z hlasu svědomí. Božská prozřetelnost neodpírá pomoc nutnou ke spáse těm, kteří bez vlastní viny ještě nedošli k výslovnému uznání Boha, ale snaží se, ne bez Boží milosti, o dobrý život.“
Úryvek z Markova evangelia zase mluví o tom, že někdo vyhání démony ve jménu Ježíše Krista, ale (ústy apoštola Jana) „nechodil s námi“. Ježíš na to řekne: „Nebraňte mu.“ Z toho pro mě zase v mém všeobecném soudu plyne super-ekumenický názor, že kdokoli uznává Ježíše Krista, ať s církevními dogmaty, bez nich, jen jako moudrého člověka, morálního průvodce nebo jako jednoho z proroků (islám), je v milosti spásy.
Možná jsem v minulém životě byl knězem (nebo falešným prorokem), že mám pořád tendence takhle kázat, ale jisté je, že v tom současném se šamanem nestanu.
V tom prvním je Ježíš nařčen, že léčí, tedy vyhání démony ve jménu Belzebula, Satana. Když vysvětlí, že jedná ve jménu Ducha Svatého, pokračuje poměrně zásadní věcí, kterou ocituji ze studijního překladu Bible: „Proto vám pravím: Každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu odpuštěno nebude. A tomu, kdo by řekl slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno; ale tomu, kdo by promluvil proti Duchu svatému, nebude odpuštěno ani v tomto věku, ani v budoucím.“ Tedy „kdo není se mnou“ je zde myšleno kdo není s Ježíšem za jedno v tom, že se má jednat (léčit) ve jménu Ducha svatého, ať už uznáváte Syna člověka (Ježíše Krista) nebo ne, ten „je proti mně“ tedy proti Ježíšovu učení. Z širšího hlediska, ke kterému mám já blízko, jde tedy o to, že každý, kdo uznává nebo hledá něco víc než je sám (tedy v Čechách ta obrovská masa tzv. „něcistů“) je na správné cestě – tedy i ti na šamanské cestě, pokud tedy míní přinášet dobro. To jsou ti „lidé dobré vůle“ 2. Vatikánského koncilu, jenž došel k závěru, že „věčné spásy mohou totiž dosáhnout všichni, kdo bez vlastní viny neznají Kristovo evangelium a jeho církev, avšak s upřímným srdcem hledají Boha a snaží se pod vlivem milosti skutečně plnit jeho vůli, jak ji poznáváme z hlasu svědomí. Božská prozřetelnost neodpírá pomoc nutnou ke spáse těm, kteří bez vlastní viny ještě nedošli k výslovnému uznání Boha, ale snaží se, ne bez Boží milosti, o dobrý život.“
Úryvek z Markova evangelia zase mluví o tom, že někdo vyhání démony ve jménu Ježíše Krista, ale (ústy apoštola Jana) „nechodil s námi“. Ježíš na to řekne: „Nebraňte mu.“ Z toho pro mě zase v mém všeobecném soudu plyne super-ekumenický názor, že kdokoli uznává Ježíše Krista, ať s církevními dogmaty, bez nich, jen jako moudrého člověka, morálního průvodce nebo jako jednoho z proroků (islám), je v milosti spásy.
Možná jsem v minulém životě byl knězem (nebo falešným prorokem), že mám pořád tendence takhle kázat, ale jisté je, že v tom současném se šamanem nestanu.
6 komentářů:
Každý z nás nakonec dojde do cíle a ten je stejný pro všechny , tj.sjednocení s prvotním stvořitelem ,sem jsme si jen přišli zahrát hru- Člověče nezlob se, každý hraje svou roli,tak jak si vybral sám . Někdo je evangelík někdo , milonář , někdo hokejista , takže stát se šamanem, nebo katolíkem ,také není špatná volba . Nakonec je to jen hra, ale v určité chvíli, v určitém bodě, si člověk uvědomí že např. nepotřebuje žádné zprostředkovatele k tomu, aby mohl komunikovat s Bohem přímo !
stýv
"věčné spásy mohou totiž dosáhnout všichni, kdo bez vlastní viny neznají Kristovo evangelium a jeho církev.."
ale např já (a všichni další, co tam včera byli) spásy nedojdu, protože ho znát a následovat můžu... nebo ne?
Markéta
ad stýv: Souhlasím s tebou a řekl bych, že to tak dokonce vždy v každém náboženství bylo, že propojení s Bohem je přímé - "prostředník" je zde jen proto, že jsme na tomto světě tvorové společenští a rádi se krom svého svědomí a nějakých psaných "pravd" opíráme i o něčí ramena. Jak píšeš, je to v podstatě hra, hra, kterou vymysleli lidé, i když jsou přesvědčeni, že jim byla vnuknutá... ateisti tvrdí, že hra je už sám Bůh, kterého si vymysleli lidé, je to jejich rozhodnutí a pokud přesto mají "dobrou vůli", věřím i v jejich spasení, s čímž souvisí i...
ad Markét: na to se vztahuje zase druhý případ, o němž jsem psal, který já se svým svědomím chápu tak, že pokud neodmítáš Krista a jeho učení jako něco zlého (což je možné, ale já myslím, že ty a lidé na včerejším setkání to tak nastavené nemají), pak o tvé spáse nemůže rozhodnout litera nějakého teologického výkladu, ale jedině Bůh, což se bude těžko popírat všem, co to vidí tak, jak sis to vysvětlila (a ona to tak spousta kněží a spousta věřících bude vykládat). V katechismu se určitě dočteš, že podmínka spásy je křest. Ale co tzv. lotr po pravici, ten, který se na konci svého života na kříži nerouhal jako lotr po levici, ale naopak se pokal? Ježíš mu řekl: "Dnes budeš se mnou v ráji." On určitě nebyl křtěný! A pravděpodobně to byl vrah. Při mši se pak vždy před přijímáním pronáší věta inspirovaná Ježíšovým uzdravováním sluhy jednoho setníka: "Pane, nezasloužím si, abys ke mně přišel, ale řekni jen slovo, a má duše bude uzdravena." A co modlitby za nevěřící? Kam se ztratí? Vždyť u Boha stačí jen slovo a všechno je jinak. Nechci tvrdit, že se v Bibli nenajdou argumenty pro katolické fundamentalisty, chci tvrdit, že pokud Duch svatý představuje vnuknutí dobra, pak se i Bible musí číst očima dobra, k němuž dospěje člověk tváří tvář Bohu, ne společnosti! Jinak mu hrozí, že nebude spasen, přesto, že je třeba křtěný;-) Snad se vyjadřuju srozumitelně. A jaké bylo tvoje silové zvíře? :-)
Spasení není odvislé od nějakých pouček z Bible , jako :Kdo uvěří a nechá se pokřtít bude spasen , nestačí jen věřit , člověk to musí i žít. Nebo křest, v době Ježíše se křtilo ponořením do vody, pak pomazáním, také se křtilo v jiné formuli- VE JMÉNU OTCE I SYNA A DUCHA SVATÉHO , VE JMÉNU JEŽÍŠE KRISTA , BOHA!Prostě to jméno bylo vysloveno ! to dnes církve nedělají, používají jen část té formule a je zajímavé že tu stejnou formuli používají i zednáři, nebo okultisté ! Bible byla sepsána x let po odchodu mistra ze Země, On nic nenapsal i když psát uměl , proč asi ? Bible byla upravována jak církvemi tak vladaři, co se nehodilo , bylo vyňato , takže odvolávat se jen na tuto knihu, nelze .
stýv
Je fajn, že se to dá vydedukovat i z Bible, protože se k Bohu a ke Kristovi obracím docela často a mrzelo by mě, kdyby mi pak nakonec řekli, že se to nepočítá ;-)
Mark.
Okomentovat