Dnes mi došly čtyři nosiče hudby, ktará působí na mé uši blahodárně jako cibule pečená v popelu. Bob Marley, stará Mňága, Smashing Pumpkins a Igor Stravinskij. Poslech jsem strávil nad četbou a všechno se mi to krásně slilo v jeden sen odesněný v poloze skrčence na freudovském sofa. Nejvíc mě ale opravdu uvedl do pohody Bob Marley, a to v den 40. výročí návštěvy Hailé Selassié, etiopského císaře a pro Boba vtělení Boha, v kolébce rastafariánů na Jamaice. 21. dubna 1966 se starý Hailé, který se považoval za normálního stvořeného smrtelníka, bál vystoupit z letadla v Kingstonu, kde jej očekávaly asi dvě stovky vyznavačů rastafariánského náboženství. Čekala ho tam i Rita Marleyová, Bobova čerstvá nevěsta, a když spatřila na dlani Jeho Veličensktva mávajícího davům stopy po hřebech, konvertovala k rastafariánství. Tak jsem dneska přičichl k vůni biblického stromu života, tedy gandžy, zajel autobusem do Babylonu a pohladil svět po dredech - a to i když gandžu nemůžu, Babylon je daleko a dredy jsem ještě nehladil.
Žádné komentáře:
Okomentovat