O filipojakubské noci se tradičně schází moje třída ze základní školy – 8.A Rudy Koblice – na pálení čarodějnic. Letos byly ale čarodějnice beznadějně vyprodané, a tak jsme poprvé za posledních pár let vynechali. Strávil jsem tedy předvečer prvního májového dne čtením Gustava Meyrinka, který se ve své povídce Jak jsem chtěl v Praze vyrábět zlato jal vyrábět tento drahý kov podle staré receptury: z uschlých hoven. Povídku Hašiš a jasnozřivost bych doporučil každému, kdo experimentuje s halucinogenní drogou. Především vnímání času je tam vystiženo přesně tak, jak jsem toho párkrát v životě byl svědkem i já. Škoda, že jsem při sobě neměl román Valpuržina noc, ten by se možná hodil víc.
Když jsem o víkendu stopoval z Plzně domů, natrefil jsem na stánek, který mi učaroval a zároveň mi potvrdil, že s čarováním je to letos na huntě.
Když jsem o víkendu stopoval z Plzně domů, natrefil jsem na stánek, který mi učaroval a zároveň mi potvrdil, že s čarováním je to letos na huntě.
Žádné komentáře:
Okomentovat